Znate Instagram? A mate ho? :-)
Miluju jejich fotky a filtry takze pokud nekdo mate, dejte mi do komentaru prezdivku prosim abych mohla sledovat vic fotek :-)
Moje prezdivka je katiloucka.. pridavejte, pridam.. budeme lajkovat a tak vsecko :-):-)
P.s. k fotce: * prej ze si musime udelat nejakou nechutnou, kdyz jsou spolu ostatni tak kratce a maj sami zamilovany.. aby se to vykompenzovalo :-D
*jeste cesta z marianek (nebe)
*mikyna z ny je bozi ale draha tak nevim ..
*znate vanilkovou? :-)
Dobře, není to všechno inspirace, ale ty obrázky jsou táák áách ♥
Mám hroznou potřebu nechat si narůst mega dlouhý vlasy, takže ty obrázky s vlasama už ani nestahuji, jinak by jich tu bylo asi bambilion ..!!
Ahoj moji milí,
dlouho jsem se nepřihlásila :) ale bylo to tím, že jsem toho měla spoustu na práci. Teda na práci... Když jsem se vrátila z Mariánek, oslavovaly jsme kamarádčiny narozeniny a byla u nás doma taková malá přespávací, dámská jízda. Potom jsem jela za přítelem a jeli jsme do Harrachova nejen na Keltskou noc.
Nemám fotky, protože bylo vážně, vážně hnusně. Hledali jsme houby, ale dopadlo to spíš jako jedna velká procházka po lesích, protože jsme jich dohromady za oba dny našli maximálně 12.
V týdnu jsem byla na opalovačce, šlápla jsem na včelu, byla jsem nakupovat s kamarádkou, ale nic z toho jsem nevyfotila takže máte smůlu :D ...
Nakonec jsme se o víkendu vydali směr Mácháč, do stanů. Poprvé v životě jsem spala ve stanu, a ani nevíte, jak jsem se pak těšila na postýlku .. a teplou sprchu. Ale bylo to hrozně fajn, byli jsme tam s partou lidí, a užili si to. I když nechápu, proč musí lidi neustále vykuřovat. To je ráno, odpoledne, večer, u jídla, u pití, u všeho. A když něco řeknete jsou jen otrávený ksichty, ale to, že je vám z toho vážně zle nikdo neřeší..
V sobotu jsme s přítelem zároveň "oslavili" výročí. Máme za sebou první rok společného života.. Tím "oslavili" bych chtěla říct, že oslavu výročí si představuji jinak.. Nějakým dobrým jídlem, což jsme si dopřáli až v úterý. Normální lidi chodí na výroční večeři, my si udělali výroční Brunch v posteli :)
Jestli
existuje kniha, kterou by si měl KAŽDÝ povinně přečíst, je to tahle.
Je mi jasné
že pro kluky asi knížka o modelingu moc není, ale tahle je podle mého názoru
výjimkou. Část o modelingu se dá přeskočit, ale knížka se čte skoro sama. Takže
i když to nevynecháte, přečtete ji jedním dechem. Nebojím se říct za den.
A budete
plakat.
Chtěla jsem
si ji přečíst už hrozně dávno... Už když vyšla, ale pořád na ní nebyl čas. Vždy
jsem na to zapomněla, nebo si zrovna chtěla přečíst něco jiného... Až letos si
ji půjčila Eliška, moje nejlepší kamarádka, a tak jsem si na ni zase vzpomněla.
Musela jsem čekat měsíc, až Městská knihovna v Praze provede prázdninovou
revizi a až pak jsem si ji půjčila.
Vlastně jsem
ráda, že jsem si ji přečetla až v tomhle věku. Ve chvíli, kdy mám přítele
a kdy dokážu pochopit věci, které Petra popisuje o čerpání síly.
Když jsem
knížku dočetla, cítila jsem prázdno. Jestli víte o čem knížka je, nebo jste ji
dokonce četli tak to pochopíte. Hrozně ji obdivuji, jako člověka. Já bych se
asi zhroutila a už nikdy nevstala.. Rozhodně bych se s něčím takovým nevyrovnala
tak perfektně jako ona. Ještě ke všemu Simona popisuje tak, že máte pocit, že
je to váš strarý kamarád a to, že má ke konci knížky odejít navždy vás trhá už
uprostřed.
Musíte
prostě hodně přemýšlet. Jak je to možné, že je tak silná?
Nemá cenu se
ohlížet na minulost a říkat si jak by mohlo být kdyby.. Hlavně ona celou knížku
nemyslí na sebe ale stále jen na ostatní. I ve chvíli kdy je v nemocnici a
podobně.
Silná
knížka. Nevím co jiného říct. Prostě si ji přečtěte a pochopíte.
A pokud si
vzpomenete, přijďte a napište mi, co jste cítili těsně po přečtení knížky. Já
naprosté prázdno... Jak mohl odejít takový člověk.. Jakto, že je člověk proti přírodě tak bezmocný? Proč si bere ty hodné a ne ty zlé? Proč děti...
Podle mě jsou od okamžiku kdy jsem zavřela knížku dva typy modelek. Petra (přidala bych sem i pár dalších například Terezku Maxovou apod.) a ty ostatní, které jim nesahají ani po kotníky..
Nemám moc času.
Co kecám, nemám moc nápadů na články. Spíš než na fotky a co je nového a tak, jak je to na všech blogách mám náladu na nějaké to psaní. Nemám žádné nové fotky, protože jsem teď byla u přítele a neměla jsem s sebou foťák.
Zítra odjíždím do Mariánek, a jsem zvědav, jaký to tam bude. Byla jsem tam už asi 10x a vždycky se tam těším, že vypadnu a odpočinu si, jenže pak mi začnou všichni s kým tam jsem lézt na nervy. Takže teď momentálně se těším, ale myslím si, že tak za tři dny budu odškrtávat dny do odjezdu. Znám se :D
Ale alespoň se budu snažit fotit, abych se zlepšila ve focení. Už mi to celkem jde. Teda spíš, vždy na to přijdu a pak to zas zapomenu protože není čas na focení. Dneska jsem se konečně dozvěděla výsledky poslední zkoušky (měli by nám je zveřejnit do týdne, a je asi tak o měsíc a půl později.. příště vážně napíšu děkanovi!) .. Vůbec se netěším do školy. Od zítřka jsem si stanovila, že se začnu učit na dvě zkoušky, které jsem neudělala v zimním semestru, ale vůbec se mi do toho nechce. Zase se ve mě budí vztek jak je svět nespravedlivý, že u nás ve třídě mají zkoušky lidé, kteří se na to skoro nepodívali a já, která jsem k tomu přečetla dokonce i nějaké knihy jsem vybouchla. Beru to ale tak, že se nedá nic dělat. Protože s tím stejně nic neudělám.
Potřebovala bych s sebou nahrát spoustu, spoustu hudby! Chci se jen flákat, procházet se, fotit a poslouchat kvalitní hudbu!
Jo ale těším se na setkání s kamarádkou, kterou jsem neviděla třeba dva roky? VÁŽNĚ DVA ROKY!! Nechápu.. Tak to musíme napravit. Doufám, že nám to vyjde, protože bydlí kousek od Mariánek. Musím si s sebou vzít foťák, i kdyby mi mělo upadnout rameno :D
A zjistila jsem, že pokud sedím delší dobu u počítače, je mi špatně z té obrazovky. Stává se vám to taky? Jsem zase u počítače asi po 14 dnech, což je vážně divný, protože dřív jsem blogovala celý dny a noci. Občas mi to chybí. Chybí mi psát, ale pak si uvědomím, že jsem vlastně psala hlouposti. A že teď nějak nemám potřebu psát to co jsem psala předtím. Asi nechápete :D ..
Utíkám spát, vstáváme brzy. Doufám, že nebudu muset řídit... :D
A chci udělat nový design, tenhle mi přijde hrozně nudný :) ale vůbec nevím jak na to.. hlavně teď jak budu mimo tak nebudu mít ani kdy.. Jsem na to vážně zvědavá :D
Lifestylový blog jedné motýlové slečny.
Studentka médií, módní nadšenec, jídlo-festivalový vymetač. Spoustu tváří, a těžko si určit jeden jediný směr blogu. Takže je toho víc, pojďme na to! :)