Zoe Sug - Girl Online (on tour)

středa 28. září 2016



Po nehorázně dlouhé době mám pro vás další recenzi knížky. Jeej těšíte se? 

Jdu s touto knížkou sice trošku s křížkem po funuse, ale snad né s tak velikým, vzhledem k tomu, že Zoella (jak jsem pochopila), vydá v nejbližší době třetí díl.

Nevím, do jaké míry popisovat obsah knížek. Ale ve zkratce: Jedná se o příběh dívky (Penny), které je 15 (v druhém díle už 16) let, která prožívá každodenní středoškolské starosti a k tomu zvláštní panické záchvaty. Začne o svém životě anonymně blogovat, a stane se celkem slavnou. Žije v Brightonu, stejně jako Zoella, takže počítám, že příběh je inspirovaný jejím vlastním příběhem. V první knížce ji rodiče vezmou do Ameriky, kde organizují svatbu a Penny se poprvé v životě zamiluje... bla bla bla nebudu prozrazovat, že :).

V druhém díle vyráží se svým milým na Evropské turné, jak a proč se dozvíte v knížkách. Nemají však na sebe čas a přestávají si postupně rozumět, proto Penny utíká zpátky domů. Nechci prozrazovat moc, toto by mohlo stačit. Teď můj vlastní pohled na knížku :).


Knížky jsem četla v angličtině a byly to první anglické knížky, které jsem v životě přečetla. Na to jsem celkem hrdá, i když vím, že v dnešní době to není nic neobvyklého, naopak. Jsem za to ale ráda, protože knížky jsou jednoduché a rozuměla jsem v podstatě všemu. A nějak se prostě začít musí, nehledě na to, kolik vám je let :). U obou dílů jsem ale měla problém se začíst. Prvních zhruba 50-70 stránek mě prostě nebavilo, první díl mám doma dokonce snad rok s tím, že jsem ho odložila a až po roce se k němu vrátila, prokousala se začátkem a ke konci jsem se nemohla odtrhnout.

Upřímně to není ani žádné veledílo, je to hodně předvídatelné, a podobný příběh (až na tu blogerskou část), jsem sama napsala když mi bylo 19 a byla jsem platonicky poblázněná do zpěváka jedné "rockové" kapely. (Odkaz můžu dodat, kdyby mě někdo hodně přemlouval, ale spíš se za to stydím, haha!) Každopádně, pokud to srovnám s těmi příběhy, které jsem četla v té době (cca v mých 17-19 letech), našla bych i lepší a hezčí, Zoella ho prodává hlavně proto, že je prostě známá :). Schválně píšu prodává, protože byla kauza, že ho ani sama nenapsala, ale spíš jen pomáhala. Kde je pravda, to nevím, a zase tolik mě to netrápí.

Sečteno podtrženo, pokud to budete číst v angličtině a budete si chtít zlepšit jazyk, tak ano, ale že by to byla nějaká světová literatura to ani náhodou. Je takový styl Fan Fiction povídek, pokud to někdo znáte, ale hodně soft, protože v těchto povídkách se postavy dostávali většinou dál než jen k polibku a větě "teď půjdu spát do svého pokoje, protože si to tak tvoji rodiče přáli". Zase ale chápu, že cílová skupina může být i hodně mladá, tak proto.

Moje pocity tedy znáte. Četli jste knížku? Líbila se vám? 
Kdybyste pro mě měli nějaký nápad na anglickou knížku, která se bude dobře číst a zároveň bude trochu i na úrovni, dejte vědět, ráda si přečtu! (I když teď budu asi číst hlavně věci k diplomce...achjo!) 
Mějte se krásně, 
Kač! 

How to dress up for a job interview

pondělí 19. září 2016

Krásný den!

Jak jistě dobře víte z mých předchozích článků, začala jsem po návratu do Prahy hledat nějaký ten stálejší úvazek v práci. Je to především proto, že cítím, jak jsem v jiných bytech svázaná a nemůžu si nic dělat po svém. Doma, ale i u Honzy jsou naše maminky, které máme oba moc rádi, ale také bychom si rádi vedli svou domácnost podle svého. Především já. A především kuchyň. Haha, schválně dejte vědět, jestli ten pocit znáte.


Po spoustě odeslaných životopisů (už bych je asi nespočítala ani na prstech obou rukou), motivačních dopisů (ty taky ne), vypracovaných úkolů pro copywritery (ty bych možná ještě spočítala), se mi stalo to, že kromě „Omlouváme se, ale vybrali jsme si někoho, kdo měl více zkušeností (přestože v inzerátu se jasně psalo, že zkušenosti nerozhodují), jsem byla pozvána na pár pohovorů. Sláva! No, a dnes bych se s vámi ráda podělila o to, co jsem si ten den vzala na sebe. 


How to dress up for a job interview

Krásný den!

Jak jistě dobře víte z mých předchozích článků, začala jsem po návratu do Prahy hledat nějaký ten stálejší úvazek v práci. Je to především proto, že cítím, jak jsem v jiných bytech svázaná a nemůžu si nic dělat po svém. Doma, ale i u Honzy jsou naše maminky, které máme oba moc rádi, ale také bychom si rádi vedli svou domácnost podle svého. Především já. A především kuchyň. Haha, schválně dejte vědět, jestli ten pocit znáte.


Po spoustě odeslaných životopisů (už bych je asi nespočítala ani na prstech obou rukou), motivačních dopisů (ty taky ne), vypracovaných úkolů pro copywritery (ty bych možná ještě spočítala), se mi stalo to, že kromě „Omlouváme se, ale vybrali jsme si někoho, kdo měl více zkušeností (přestože v inzerátu se jasně psalo, že zkušenosti nerozhodují), jsem byla pozvána na pár pohovorů. Sláva! No, a dnes bych se s vámi ráda podělila o to, co jsem si ten den vzala na sebe. 


Myslím si, že u pohovoru hodně záleží, do jaké společnosti jdete. Já jsem šla do takových, kde jsem předvídala, že oblečení nebude až takový problém, ale malinko víc „slavnostnější“ a malinko více „business“ by neuškodilo. Ne ale moc. Už jsem dokonce slyšela od lidí, že jim na pohovor přišel klučina v obleku a byl spíše pro smích, než pro dobrý dojem – s čímž se ale úplně neztotožňuji. Uznávám, je strašně těžké odhadnout, co si vzít a já bych to nepřeháněla ani na jednu stranu. Proto jsem dvakrát po sobě zvolila tento outfit. 


Za sebe bych doporučila jeden elegantní prvek, a zbytek doplnit nějakými basic kousky tak, aby k němu hezky sedly. Já jsem jako tento elegantní prvek zvolila kalhoty, které můžete vidět na fotkách. Jsou to klasické, společenské kalhoty, které jsou ale zajímavé délkou - jsou ke kotníkům a mají pásek, který se uváže jako taková veliká mašle. Kupovala jsem je v zimních slevách v Reservedu a tak si myslím, že už je asi neseženete, ale spoustu podobných, nebo i zajímavějších střihů jsem našla tady, na stránkách  otto-shop.cz. Zbytek už jsem doplnila jen obyčejným tričkem a klasickými mokasíny. Myslím si, že touto kombinací se nedá nic zkazit. Pokud však pokukujete po místě, které vyžaduje opravdový business look, doporučuji tričko vyměnit za bílou košili nebo halenku, což ještě třeba doplníte sáčkem. Můžete také zvolit lodičky, já mám ale jistější krok v botách bez podpatků, proto jsem zvolila ty :).

Nevolila jsem k outfitu ani kabelku, ale batůžek, protože ty mě v poslední době hodně baví a usnadňují mi život (a také mým bolavým ramenům). Tento mám také ze slev, z Alda. 


Důležité je samozřejmě na pohovor přijít včas! Po dlouhé době – snad od prvního stupně na základní škole, zase vlastním jedny hodinky. Myslím si, že na pohovoru byste měli telefon schovat do tašky, a moc jej nevytahovat. Abyste měli přehled o čase, jsou hodinky opravdu ideálním parťákem. Já jsem po těchto pokukovala snad rok! A konečně je můžu nosit. Jsou značky Meller , tak se na ně podívejte. Přijeli za mnou až ze Španělska (a to do druhého dne!), a líbí se mi, že je nikde nepotkávám (jako je tomu třeba u bloggerkami oblíbené značky DW). I cena byla přijatelná, stojí v přepočtu kolem dvou tisíc.


No, a když už budete v té práci, musíte si pořádně zapamatovat všechny schůzky, deadline, nebo třeba team buildingy. Nevím jak vy, ale já jsem stále papírový člověk, a diář je pro mě v tomto případě nezbytností. Ten letošní mám z Papelote , a už bych mohla začít pokukovat po nějakém na příští rok. Víte o nějakém?


Pochlubte se, v čem jste kdy byli na pohovoru vy? Inspirovala jsem vás trošku, nebo byste takto na pohovor rozhodně nevyrazili? :)

Mějte se krásně!

Kač <3 

How to dress up for a job interview

Krásný den!

Jak jistě dobře víte z mých předchozích článků, začala jsem po návratu do Prahy hledat nějaký ten stálejší úvazek v práci. Je to především proto, že cítím, jak jsem v jiných bytech svázaná a nemůžu si nic dělat po svém. Doma, ale i u Honzy jsou naše maminky, které máme oba moc rádi, ale také bychom si rádi vedli svou domácnost podle svého. Především já. A především kuchyň. Haha, schválně dejte vědět, jestli ten pocit znáte.


Po spoustě odeslaných životopisů (už bych je asi nespočítala ani na prstech obou rukou), motivačních dopisů (ty taky ne), vypracovaných úkolů pro copywritery (ty bych možná ještě spočítala), se mi stalo to, že kromě „Omlouváme se, ale vybrali jsme si někoho, kdo měl více zkušeností (přestože v inzerátu se jasně psalo, že zkušenosti nerozhodují), jsem byla pozvána na pár pohovorů. Sláva! No, a dnes bych se s vámi ráda podělila o to, co jsem si ten den vzala na sebe. 


OUTFIT|| wine food festival

úterý 13. září 2016

Přijde mi, že mi letošní léto úplně proteklo mezi prsty a zmizelo v nenávratnu. Venku je sice stále hezky, ale snažím se teď chodit co nejvíce do práce, abych se mohla konečně osamostatnit a najít nějaký byt. Takže si to bohužel moc neužívám. Žiju ve skutečnosti, kdy ráno jdu z domova v 17 stupních a domů přicházím ve 31°.

Kutná Hora trip |+OOTD

středa 7. září 2016

Krásný den vám všem :),

nedávno jsme si s Honzou udělali výlet do Kutné Hory. Já jsem tam nikdy nebyla, a strašně se mi tam líbilo, takže vám toto místo jako tip na výlet můžu jen doporučit!

Také bych vám ale doporučila si s sebou přibalit trochu víc pevných nervů, než obvykle, protože je to samozřejmě turistické místo. A to nejen pro Čechy, ale také pro naše Asijské přátele. Prvně jsme jeli do Kostnice, kde jich tedy bylo nejvíc. Místo tím velkým, turistickým davem trochu ztrácí na posvátnosti, ale i tak mi z Kostela Všech Svatých běhal mráz po zádech. Celá vesnice Kostnice je v podstatě postavena na bývalém hřbitově. Přímo kostel Všech Svatých je také na hřbitově - ale ještě existujícím, a menším. Uvnitř jsou poskládané kosti do pyramid. Prý je kdysi skládal slepý mnich. Je to hodně zvláštní a silné místo, určitě stojí za návštěvu!

Kostel všech Svatých

 
template design by Studio Mommy (© copyright 2015)