Vesele Vanoce

úterý 24. prosince 2013

Preji Vam prijemne proziti Vanocnich svatku :)

Vánoční Wishlist

neděle 22. prosince 2013

I přes moje velké snahy chytit Vánoční atmosféru se mi to stále nedaří. V pátek jsem měla sraz s kamarádkami ze základky a šly jsme tour po svařácích (měla jsem jen dva - jeden na Václaváku a jeden na Staromáku) a musím říct že nic. Včera jsme se sešli s naší úžasnou partou lidí kteří jsou pro mě hrozně důležití :) poseděli jsme v Bageterii na Národní (měli z nás celkem radost, byli jsme tam asi 4 hodiny), pak jsme se vydali přes město a zakončili to na Zličíně. Tam nějaké Vánoční záblesky byly ale taky žádná sláva.

Vůbec mi nepřipadá, že jsou Vánoce už za dva dny. Trošku té atmosféry jsem chytla asi před 14 dny kdy jsem pekla linecké cukroví, a pak jsem ji v davu lidí ztratila nadobro. Zítra asi zkusím upéct mou první vánočku v životě a ještě nějaké to cukroví na poslední chvíli a uvidíme jestli se mrška vrátí. Dneska jsem dokoupila poslední dárek - který je spíše už tak navrch protože dárky mám vyřešené už z dřívějška :). Možná je to také tím, že mi přítel odjel a já musím být doma. Mamka je z nějakého důvodu spíš nepříjemná než příjemná a to mi kazí všecku náladu. Už se těším, až si uděláme svoje Vánoce. Dohodli jsme se na procházce Prahou, potom si zalezeme do postýlky, pustíme si Lásku nebeskou a u toho si budeme dávat dárky <3.

Mám jen jednu fotku ze včerejška a ještě dost špatnou kvalitu ale snad mi to odpustíte.



No a k tomu nadpisu? Mým Vánočním přáním je letos udělat státnice, u stromečku mít pohodovou a přátelskou atmosféru, abychom byli šťastní a zdraví, aby se můj táta konečně rozhoupal a zhubl, aby se všichni lidé měli rádi, aby přestal existovat stres a taky světový mír. No doufám že se mi vyplní alespoň něco z toho :) A vám přeji vše nejlepší. Doufám že máte taky více těch nemateriálních přání.

Mějte krásné Vánoce :)


středa 18. prosince 2013

Milé slečny,
vím že píšu pozdě.. už je jen dnešek (středa) ale zapojila jsem se u Martinky na blogu do soutěže o den strávený s ní v Zootu a kdybych to vyhrála byl by to pro mě myslím si jeden z nejlepších dárků :) (pak ještě chvíle s přáteli rodinou atd... chystám článek na téma wishlist :) ). Více o soutěži tady.

Pokud byste byly tak hodné a mohly mi dát like k mému "výtvoru" u Martinky na blogu byla bych vám moc a moc vděčná :)

Martinky FB - Like :)

Děkuji moc!

Učebnicový antikvariát

středa 4. prosince 2013

Milé slečny,

dneska mě napadla taková myšlenka. Potřebovala jsem si půjčit knížku na jeden předmět, ale v knihovně (školní ani městské) ji neměli. Koukala jsem na internet, ale přišlo mi líto dát nějakých 280,- za učebnici, kterou sice přečtu, ale budu ji mít na půl roku a dál už ji asi moc potřebovat nebudu.

No, a protože nesnáším plýtvání (a už vůbec nesnáším plýtvání knihami/ učebnicemi), zavítala jsem do antikvariátu, kam jsem si chodila pro učebnice na střední škole. Přijde mi škoda kupovat novou, když vím, že tady jsou jimi zavalení (doslova - myslím že už ani nechtějí vykupovat což je škoda). Ta moje učebnice byla tedy zrovna jedna jediná, poslední ale byla tam a to je hlavní. Za 170,- a když pán viděl, v jakém je stavu (trochu slepená - ale to mě ani trochu nevadí) dal mi ji za 100,-. Myslím že to je super a chtěla jsem se o to s vámi podělit. Pokud sháníte učebnice, a nevadí vám, že už je někdo před vámi jednou vlastnil, zajděte do Myslíkovi 10, Praha 2. Myslím, že nebudete litovat. :)



Já osobně mám z tohoto "kaufu" radost. Vím že je to hloupost, a maličkost, ale v maličkostech je největší síla. Teď už se to jen vše naučit - to bude podle mě mnohem horší.

Mějte se krásně :) nevyhazujte učebnice a držte mi palce dneska jdu pracovat do nočních hodin.

P.S.: Nedávno jsem si vzpomněla na jednu knížku - Na větrné hůrce. Mám hroznou chuť si ji přes Vánoce znovu přečíst :) Máte nějakou Vánoční knížku? 

Předvánoce

středa 27. listopadu 2013

Tak,

a je to tady. Už máte dárky? Já jich pár mám - takové ty, které darovat chci, které se mi líbí a které si myslím že tu druhou osobu potěší. Bohužel, je to asi tak třetina všeho, co bych chtěla mít koupené.

A teď nastává ta hrozná, otravná, příšerná otázka: "Co bys chtěl/a?"

Před chvílí jsem jí položila.
Nepřijde vám to hrozný? Před pár dny jsem se od přítele dozvěděla, že do mě o Vánocích investuje mnohem víc, než jsem si myslela. Nevím proč mě to nenapadlo, ale prostě jsem si myslela že jsme na pomyslných vahách tak zhruba nastejno. No asi ne. Nebo možná jo, já nevím kolik jsem investovala. A teď nastává ten hrozný pocit - že tentokrát se musíte nějak vyznamenat. Takže co chceš?
A co ty brácho? Mami? Tati?



Nemá to být náhodou o tom, že něco najdete a toho druhého potěšíte? Dobře, beru když někdo něco potřebuje, nemůže si to dovolit, tak se mu to dá k Vánocům. Ale bože... víte co myslím? Nechápu, jak si někdo může vzít půjčku na Vánoce! To je tak hrozný!

Dneska už v podstatě lidé vůbec nedostávají žádná překvapení, protože by byla moc nepraktická. Co bych dělal s tímhle? A s tímhle? Na trhu je tolik věcí, že je tak hrozně těžké vybrat. V celém našem životě se stále jen nad něčím rozhodujeme - to je důvod, proč z nákupu přicházíte unavení: Mám si vzít špagety za 9 minu nebo za 3 minuty? Nebo celozrné? A o Vánocích, které by měly být svátky klidu a míru je to ještě tisíckrát horší.

Kde je ta Vánoční atmosféra? Vážně je to všecko jen o (drahých) dárcích? Proboha já nic nechci. Dobře, nějaké drobnosti by se hodily, ale ne za každou cenu. Chci na Vánoce vypnout, chtěla bych péct a užít si Vánoční atmosféru. Sejít se s rodinou, odpočinout si, popovídat si. Pustit si koledy, jít na svařák. O tom jsou přeci Vánoce!

Nebo ne?

Moje zkušenost s "úžasným" BB

úterý 26. listopadu 2013

Dobrý večer dámy,

dneska bych vám chtěla přiblížit můj pohled na věc, která mě už nějakou dobu nenechává chladnou. Před několika týdny jsem se rozhodla, že si objednám ten zázračný, úžasný a dokonalý BB cream, který vás hydratuje, zkrásní, namaluje... atd atd.
Objednávala jsem ze stránky Kosmetický svět, a jsem tomu ráda, že ani nevíte jak. Proč? Protože jsem si mohla objednat pouze vzorečky a neinvestovala jsem do něčeho, co jsem si předtím nemohla ani vyzkoušet.

BB krémy jsem si objednala dva a zatím mám ve zkoušení pouze jeden. Šnek byl zrovna vyprodaný a tak ten doma nemám.


Jako první jsem si vybrala VIP GOLD COLLECTION, a musím říct, že z něj vůbec nadšená nejsem. Hydratuje možná, UV taky možná má, ale to hlavní, co by měl mít, a to že by měl krýt - to podle mě prostě nesplňuje. Pokud máte tvářičku, jako alabastr, tak možná. Ale pokud se vám sem tam objeví nějaký ten pupínek tak ani náhodou. To můj Clinique je oproti němu hrdina, a souboj o mé srdce vyhrává na plné čáře.


BBčku jsem propůjčila můj "testovací kalíšek" který znáte z dřívějška, ale vůbec nevím jestli si to zaslouží. Barva v něm, dokonce i na ruce vypadá perfektně, ale s obličejem si nějak nerozumí.


Na ruce vypadá asi přirozeněji než Clinique, ale věřte, že na obličeji tomu tak není. Je divně světlý (ano vím, že to by BBčka dělat měla, ale mě to prostě přijde divné), a pokud ho rozmažu, mám pocit že jsem si dala pouze nějaký krém. Možná malililinko zabarvený. Ještě ke všemu vytváří takový divný, mastný film, kterého se nedokážu vůbec zbavit.
Naopak Clinique, když jsem si ho kupovala a bála se, že bude dělat masku - haha jak jsem byla bláhová. Krásně se rozmaže, a pokud ho navrstvíte, nepotřebujete ani korektor.

No, takže jak jsem všem záviděla, že mají doma BB a BBčkujou se od rána do večera, tak teď už tolik nadšená nejsem. Můj názor je že jsou to vyhozené peníze. Ještě mě čeká Hot Pink Super, ale pochybuju že bude o něco jiný. Hlavně když je to stejná značka. Ale mrzí mě to, stále ho zkouším a doufám, že mě přesvědčí, ale asi není čím.

Já nadále zůstávám věrná Clinique, protože to je podle mě nejlepší Make-up jaký jsem kdy měla. Pak mu ještě šlape na paty Dermacol Kaviár, a to je asi vše z toho, co jsem kdy zkoušela.

Máte zkušenost s BB? Jakou? 

Random Listopad

neděle 24. listopadu 2013

Zase mám ten pocit nicoty.
Ti co nic nedělají se stejně mají nakonec nejlíp. Je tak těžký něco dokázat, je všeho tolik kolem nás. 

Čekám na změnu, ale nevím na jakou. Jsem jako oni. 













Hurts

pondělí 11. listopadu 2013

Dlouho tu nebylo žádné vylévání srdce, vím že to moc lidí nebere, ale trošku to potřebuju tak jdeme na to. Nemusíte číst :)

V pátek jsem se vydala s kamarádkami na Pražský koncert Hurts a bylo to... prostě úžasné! Hned bych šla znova! :) Byly jsme tam na můj vkus celkem brzy (většinou chodím na koncert tak půl hodiny předem, pokud je slíbená předkapela, chodím na čas) ale nakonec jsem ráda. Byli jsme asi v 7 řadě..? Takže celkem blízko a perfektně jsme si to užily!

Vím že je v poslední době celkem zanedbávám, ani jsem neměla v mobilu CDčko, ale to jsem napravila ještě ten den, kdy jsem se vrátila z koncertu. Dalo by se říct, že jsou takovou topkou mých oblíbených kapel. Pamatuji si, jak jsem ve čtvrťáku poslouchala Wonderful life stále dokola. Vlastně celé CDčko. Pořád, a pořád dokola. Nejvíc jsem milovala Devotion. Líbí se mi ten text.

Ještě v pátek jsem upadla do takového zvláštního stavu. Vzpomněla jsem si sama na sebe před pár lety a trochu se tahám za vlasy, co se to se mnou za poslední roky stalo. Milovala jsem psaní příběhů víc než cokoliv na světě. Dokázala jsem napsat povídku během měsíce, každý den přidat nový díl a k tomu se ještě učit, chodit do školy, žít.

Během víkendu jsem přečetla jednu svou povídku. Hodně nadsazenou, ale mám ji ráda. Znovu jsem si připomněla, jak jsem se cítila, když jsem ji psala. Motýlky v břiše z imaginárního příběhu, těšení se na komentáře od čtenářů. To všecko okolo. Připadala jsem si tak veliká, že mohu vést příběhy těch lidí, že nad nimi mám moc. Že udělají to, co napíšu. Budou spolu, nebudou spolu? Záleží jen na mě.

Byla jsem plná snů a plánů. A v podstatě nic z toho co jsem si v té době vysnila, se zatím nestalo a asi ani nestane. Neříkám že je to špatně, jen to na mě tak nějak dolehlo. Je mi z toho v posledních dnech hodně úzko. Vím, že spousta z vás nemůže pochopit, o čem mluvím.

Chtěla jsem psát, dál dávat své nápady na papír. Třeba i jednou vydat knížku, ale když vidím mé momentální nápady/nenápady tak nevím. Každý má něco, co by chtěl jednou v životě dosáhnout. Dobře, ne každý, ale hodně lidí okolo mě ví, co chce dělat. Já ne. Měla jsem psaní, ale vykašlala jsem se na něj a ono se vykašlalo na mě. Inspirace odešla za někým, kdo si jí váží víc než já. Chtěla bych mít víc času, alespoň jeden nápad. Minule jsem také měla jen nápad a vzešla z toho povídka, která určitě není dokonalá, ale jsem na ni svým způsobem hrdá.


Řasenka MaxFactor 2000 calorie dramatic volume

úterý 5. listopadu 2013

Milé dámy,

z DMka mi (a pravděpodobně i vám, pokud tam máte založenou kartičku) přišly slevy na Rimmel. Tak jsem se tam teda vydala a dopadlo to naprosto jinak, než jsem plánovala. Plánovala jsem si pořídit druhou rtěnku z kolekce Kate Moss, třeba i matnou, protože se mi moc líbí. Ta první je úplně super, možná sem dám taky pár fotek :). Ale koukala jsem, že v DMku pořádají celkem velké slevy.




Nedávno (asi před půl rokem) mi došla moje nejoblíbenější řasenka od Max Factor. Od té doby jsem používala nějaké ty zbytky, co jsem doma měla, ale teď, když jsem viděla, že je zlevněná z cca 250,- na 150,- tak jsem neváhala. Vím, že na internetu je to normální cena, ale když si k tomu přidáte poštovné, vychází to většinou nastejno. Chvilku jsem se bála, aby nebyla vyschlá, nebo tak něco ale je zase naprosto super a řadím ji mezi své milované stálice.


Mohu vám ji jen doporučit. Nejsem z těch, kdo by zkoušel pokaždé jinou řasenku, mám raději své pohodlí.
Řasenka podle mě splňuje nejlépe, co od řasenky očekávám. Natočí, prodlouží, zahustí, alespoň mě. Je přirozená, nemá umělý štěteček, se kterýma já nějak neumím, jeden jsem měla který mi vyhovoval od Rimmelu ale tu přestávali vyrábět už asi 4 roky zpátky.
Dále se nerozmazává, když třeba během dne zaslzíte nebo cokoliv, a to používám tu, která není voděodolná. Navíc si s ní dokážu namalovat i spodní řasy tak, že to vypadá decentně a ne blbě.

Jediné mínus na ní vidím, a docela mě mrzí. Řasenka hrozně rychle vyschne. Vydrží mi vždy tak 3 měsíce a pak cítím, jak je barva taková vyschlá, špatně se chytá na kartáček. Ale hrudky nedělá. Je ale tak úžasná, že se k ní i přes tuto nevýhodu budu vracet asi navždy.

Chtěla jsem dodat ještě fotky před a po použití, ale jsou takové trošku nepoužitelné :) Tak kdyby měl někdo zájem můžu dodat dodatečně :)

Čím si malujete řasy vy? Máte zkušenost s Max Factor?

Liebster Blog Awards

pondělí 4. listopadu 2013

Tak, zdravím zase po delší době :) vážně ten čas tak utíká a přitom nemám vůbec pocit že bych něco udělala.. je to hrozné. 
Má drahá kamarádka Anička alias Saline A. mě nominovala do Blog Awards, myslím že je to spíše pro blog.cz než pro mě ale řekla jsem si proč ne že ano. Na konci bych měla nominovat 5 blogů, které si to musí také napsat, ale nevím jestli to udělám. Nevím ani 5 blogů, které by mě pravidelně sledovaly takže asi tak :) 


1. Kdybys měl(a) možnost vrátit se na jedno jediné místo, kde jsi kdy byla, kde by to bylo? A proč?

Těžká otázka, jako první mě napadly místa jako Berlín, Londýn, Brighton, jenže tam se můžu vrátit i sama. Tohle je podle mého míněno taky trochu časově. Pokud bych měla možnost se někam vrátit, bylo by to do Újezdu, kde žije moje vzdálená rodina z tátovi strany. Díky dušičkám jsem si nedávno připomněla jak jsme tam s babičkou strávili veliký kus léta, když mi bylo asi 10 nebo 11 let. Bylo to hrozně krásné léto, každý den venku, stavěli jsme hráze, chytali žáby, sbírali vajíčka, ... nevěřím, že je to jen 10 let zpátky, připadá mi to jako by to bylo v jiném století. Neexistovali chytré telefony, počítače jsme neměli, a přesto jsme se měli tak krásně. 

2. Co je tvým největším snem? 

Mým momentální, největším snem je odjet dělat au-pair do blízkosti Londýna. Nevím, jestli budu mít tolik odvahy, abych se k tomu dokopala, ale vážně mě to láká. Spíš ten život tam, než výchova dětí (vím že to zní ošklivě, ale bůh ví co za spratky můžu dostat). Ale láká mě ten pocit, že bych tam mohla nějaký čas žít :) a také konečně umět pořádně anglicky. 

3. Čeho si vážíš na svých přátelích? 

Že i když na ně nemám tolik času, kolik bych si přála (poslední měsíce obzvlášť), jsou tady vždy pro mě. 

4. Kde se vidíš za pět let? 

Upřímně? Vůbec netuším! Mám hrozný problém, že nemám jeden jediný sen, co bych chtěla v životě dělat. Štve mě to celý život, ale vážně nevím. Spíš doufám, že už budu mít dostudováno, a budu mít nějaký byt/baráček, kde budu moct začít budovat rodinné prostředí.

5. Který z cizích jazyků máš nejradši? 

Asi angličtinu. Nejsem z těch, kdo se naučí 5 jazyků s přehledem, prostě to nemám v genech. No a angličtinu mám raději než němčinu takže vítězí. Jestli existuje jazyk, který se mi vyloženě líbí, tak Polština, ale záleží na tom, kdo jí mluví. 

6. Co za seriál sleduješ nejraději?

Všechny seriály, které sleduji, sleduji ráda. Mám ráda Matku, ale štve mě poslední série tím jak je zbytečně natahovaná. Upíří deníky mě baví stále, teď jsem začala ještě koukat na The Originals, což mě baví, je to zase něco nového, a hlavně je tam můj oblíbený Elijah. No Pak jsme začali koukat s přítelem na Da Vinci´s demons, což vypadá hodně zajímavě. No a pak samozřejmě Hra o trůny. 
Ale v televizi se třeba ráda podívám na Odložené případy, ale že bych si to sama vyhledávala to ne. 

7. Jak vnímáš sociální sítě? 

Jako zlo. Ne, samozřejmě v určitých mezích je to dobré, ale vadí mi. Žrout času, i když u mě už ne tolik jako dřív. No a samozřejmě poslední dobou ta kontrola, spojená s tím, že jsme v podstatě stále online. Vadí mi celkově celý tenhle pokrok, i když ho sama používám. Vadí mi, že si jdu někam sednout s kamarádkou a ona je celou dobu na mobilu.. 

8. Čeho nejvíc lituješ? 

Takovou podobnou otázku jsem tu už nedávno vyplňovala, ale  musím říct že teď bych odpověděla asi jinak. Nad tyhle věci jsem se dávno povznesla takže je nebudu znovu rozebírat. Podle mě nejde minulost změnit, tak nám nezbývá než se s tím smířit a jít dál. Čeho ale hodně lituji, je že jsem hodně zlenivěla. Pamatuji si jak jsem maturitní práci měla hotovou x měsíců předem a bakalářce se nedokážu dokopat. Od té doby co jsem s přítelem jsem v tomhle hodně zlenivěla. Není to jeho chyba, můžu si za to sama. 

9. Co považuješ za svoji největší přednost? 

Upřímně nevím. Jsem moc hodná a vstřícná, což je dobré v okruhu přátel, ale podle mě mě to poslední dobou akorát tak zpomaluje. S poctivostí dojdeš tak akorát do .... v dnešní době. 

10. Co je tvou nejšťastnější vzpomínkou? 

Vzpomínky mého dětství. Návštěvy u babičky a táty (když jsem byla malá, naši se rozvedli a táta od té doby bydlel v baráčku s mou babičkou) mělo to své plusy i mínusy, to vidím až teď. Mám na to ale krásné vzpomínky. Na léto, kdy jsme si hráli na obchod, kdy jsme s babičkou pekly, vařily.. ach nostalgie mě objímá :) 


Vím, že jsem hrozná, ale vážně nevím, koho bych měla označit, tudíž si myslím, že je zbytečné sem psát nějaké nové otázky. Snad nebude Aničce vadit, že to udělám tak, že pokud by to někoho zaujalo, může si vyplnit stejné otázky, které jsem vyplnila já. Samozřejmě mi musíte napsat do komentářů, že budete vyplňovat abych o tom věděla :) děkuji 

Full time

středa 16. října 2013

Ach slečny, už vás zase zanedbávám :)

Je mi to moc líto ale nastalo u mě pár změn. Začala jsem chodit do školy - a píšu letos bakalářku, na které bylo včera pozdě začít pracovat (já ještě nezačala). Dále jsem dala výpověď v práci a začala pracovat spíše jako hosteska, což je sice hezky hodnocené, ale také časově nevýhodné.

V sobotu jsem se třeba těšila na další veliké focení s Tomem, ale práce je pro mě bohužel (jakožto pro studentku) přednější... Takže teď budu 4 dny stát na Ovocném trhu a pracovat pro ČEZ. Jsem na to zvědavá.

No ale dneska jsem byla v Surface, což je škola líčení. Byla jsem tam za modelku a slečna Míša se na mě učila malovat extravagantní líčení na přehlídky :) zajímavá zkušenost, také by z toho mělo být pár fotek. Dozvěděla jsem se o tom od Leonky . Takže jsme tam byly spolu, alespoň někoho jsem znala :D. Ale jinak super atmosféra, taková domácí. Kdybyste si chtěly udělat kurz líčení, můžu doporučit. Klidně vám půjdu za modelku. Celkem mě bavilo sledovat co dokáže makeup :D

Dalším bodem, a to tím, který mi bere nejvíce inspirace je fakt, že jsem se nechala ukecat a začala psát pro portál budkrasna.cz. No, zatím tam mám dva články, a nevím tedy jak v tom budu pokračovat, protože na to nemám moc času. Uvidíme. Třeba mě napadne zase nějaký nápad. Ani nevím, jestli bych nemohla článek zkopírovat i sem, protože by se mi to celkem hodilo :D

A to je asi vše :) Mějte se hezky, já se zase ozvu. Časem.

Koukala jsem, že mi zase přibylo pár čtenářů, což mě právě motivovalo k napsání tohoto článku. Já vím, že je to minimum ale prostě, že je to vůbec někdo, to je pro mě naprosto úžasné :)

Mějte se krásně! Pac a pusu! :)



Dvě z líčení.. Extravagance prostě.. :D uplně první bylo nude (to nemám), druhé výrazné rty, a poslední barevné líčení, což není moc vidět.. No.. ven bych tak nešla ani náhodou ale třeba fialové rty se mi líbily uplně maximálně. A v těch vlasech jsem si připadala jako zpěvák mé kdysi nejoblíbenější skupiny :D

Mé první malé/velké focení

neděle 6. října 2013

How I am starting with trance music

čtvrtek 19. září 2013

Dobrý večer,

předem chci upozornit že tento článek rozhodně není nijak odborný. Naopak, je to pohled na muziku slečny která nedobrovolně začala poslouchat trance skrz svého přítele, který tuto hudbu miluje a proto u něj doma hraje od rána do večera.

No ne - kecám, taky si občas pustíme něco jinýho :) třeba Just ive me a reason je asi tak nějak taková naše plus mínus vztahová písnička.. :D Anebo vloni, když jsme byli na Hooverphonic, to jsme to poslouchali snad týden, no a co teprve Muse! Ach dobře ale to jsem se odchýlila od tématu.

Námět tohoto článku, který vlastně nemá ani konec ani začátek a pravděpodobně ani hlavní myšlenku mi v hlavě vyběhl, když jsem si prvně pustila novou písničku od Miley. Jako jo, přítel třeba říkal že hudba celkem fajn, ale klip děs. No podle mě je děs i klip i hudba. Ale dobře, to je každého věc co se mu líbí a co ne. Já toho začínám být přehlcená, těch Evrop 2 a jí podobných. Neříkám, že si nerada pustím písničkový kanál třeba k vaření, nebo když doma něco dělám, ale bože. Když máte poslouchat 5x do hodiny jednu a tu stejnou písničku? Come ooon!  (jsem si jistá, že pokud si to teď čte můj drahý, nejmilejší.. má k tomu nějaké své průpovídky anebo skáče metr do stropu :D)

Já nevím, ani kam se chci tímto článkem dostat.. možná by byl lepší příklad :)


Viděli jste tu parodii s kozou? Tu už z hlavy nevyženu.

Berlín

úterý 10. září 2013

Minulý týden jsme s kamarádkami podnikly výlet do Berlína. Nebyla jsem tam poprvé, ale tehdy jsme ho s tátou jen v rychlosti projeli autem. Říkala jsem si, proč nevystoupíme a někde se neprojdeme?
No po téhle návštěvě už tomu rozumím. Hlavní třída Unter den Linden je asi tak 5x delší, než jsem si představovala.

Jinak je to taková placka. Nikde nic, celá třída rozkopaná, což mě zpětně docela mrzí. Pár památek mají, ale není to jako v Praze že se podíváte z Pražského hradu a vidíte stověžatou Prahu. Tady zaprvé není odkud se podívat (pokud si tedy nezaplatíte vstup na televizní věž), a viděli byste tak akorát spoustu paneláků. :)

To město se mi svým způsobem líbilo i nelíbilo zároveň. Přijde mi takové děsně prázdné. Na druhou stranu když jsme se šly projít večer, mělo to naprosto jiné kouzlo. Nevím.. Pokud jste tam byli tak mi možná rozumíte. :)

Omlouvám se ale nemám moc sílu na vypisování co vše jsme navštívili.. Hlavně píšu článek o Brightonu do časopisu Inspirace, pokud mi vyjde dám vám určitě vědět! Takže se mi to trochu motá a jsem za poslední dva dny naprosto přehlcená informacemi o jednom městě, natož ještě přidávat druhé :D btw. stejně to moc lidí číst nebude takže dám asi fotky, abyste se spíše podívali :D


Moje školní léta

pondělí 9. září 2013

Se začátkem školy se objevila spousta článků, a ano já s ním přicházím o týden později, ale co se dá dělat. Den nafouknout neumím, i když bych si to moc přála :)

S prvním školním dnem napsal  můj táta na svou facebookovou zeď něco tak krásného, že si už týden říkám, že to sem musím dát. No a až teď jsem se k tomu dostala, tak snad se nezlobíte :)

--

Nedočtený Příběh lvice Elzy 

Dnes je první školní den. Jak asi víte, s mojí ženkou jsme se rozešli, ale moje děti bývaly každých 14 dní u mě na víkend, pokud jsem si pro ně dojel včas (rozvedení asi znají). Tehdy mi to ani nedocházelo, ale takovým rituálem před spaním, když ještě neuměly číst, bylo čtení pohádek na noc. 
Děti si lehly na postýlky, já vzal knížku, položil ji na postel a Kačka s Vojtíkem se položili tak, aby viděli na obrázky v knížce. Četli jsme pravidelně nebo aspoň jsem se snažil, aby to bylo pravidelně. Řeknu vám, že někdy to bylo dost komplikované - udržet víčka nahoře a říkat to, co bylo psáno v knížce.
A jednou, když jsme přečetli všechny ta latedla Káňata, jsem si vzpomněl na film Příběh lvice Elzy a "panem mopadžim", kdy hrdinům filmu vždy spolehlivě naskočil jejich džíp i ve velkém lijáku nebo bouři nebo před blížícím se stádem slonů. Našel jsem tuto knížku a četl a četl. Každý večer. "Tati, ještě jednu kapitolu," žadonili oba miláčci a já tu a tam přidal. Někdy dokonce přišly děti samy a hlásily mi, co dneska budu číst. Ono číst malé písmo, večer a ještě dost dlouhé kapitoly, to bylo pro mě někdy maso. Ne to, že jim musím číst, ale vůbec to "učíst". V deset večer po celodenní pracovní náloži...
Dneska na to vzpomínám na krásné chvilky pohody, kdy jsme byli zatuleni k sobě a četli a Kačenka s Vojítkem nenasytně naslouchali a hltali příběhy z knížky.
Někdy to ale končilo jinak. Čtu a najednou sluším z dálky někoho jiného jak povídá úplně něco jiného, než bylo v knížce. "Tati, co to povídáš," prohlédly mě moje koťata a já si uvědomil, že jsem si mikroklimbdnul a ten někdo, kdo povídal něco jiného, jsem byl já.  Někdy to bylo hrůzostrašný, když jsem dodělával od rána nějaké resty a večer pak nad knihou usínal. "Tati, nespi!", "Tati, ty spíš!" Odhalovaly mě mrňata.
Dneska se za to trochu stydím.
Ale strašně rád bych ty chvilky, kdy jsme byli všichni v mikroprostoru pokojíku pospolu a bylo takový to krásný bytí, jak jsem je chtěl obejmout obě dvě naráz, jak jsme si četli...
To všechno je dávno pryč. Ale tohle se mi vybavilo právě dneska, v den, kdy jsem potkával školáky, jdoucí opět do školy.
Nikdy jsme tu tlustou knížku nedočetli. A dokonce mi i zmizela při budování domácího pořádku. Mrzí mě to. Ale já ji zase v antikvariátu seženu a třeba někdy jim zase přečtu aspoň jednu kapitolu, třeba o tom, jak lvice Elza vyvedla mláďata a přišla je ukázat.
Nikdy není na nic pozdě.
Aspoň doufám...

Trip to Berlin

neděle 1. září 2013

Je úžasný být po pěti dnech v práci zase celý den "doma" (u přítele).. zalezlá v posteli a nedělat vůůůbec, ale vůůbec nic. Mám hned lepší náladu, i když ještě bych se šla někam projít, a bylo by to naprosto nejlepší. Nechat si ujít ty jedny z posledních paprsků je skoro hřích, na druhou stranu 16° podle mě teda není moc.

Nojo, s tím že jsem léto propásla, dovolená nebude.. už jsem se nějak smířila, aspoň zbude na svetříky, na botičky... a na Berlíín! V úterý jedeme, přespíme a ve středu jsem zpět :) nemůžu se dočkat! Hlavně vůbec nechápu ubytování, který máme za 231,- na osobu. To i na mácháči pod stan to máte dražší!

Tak mi /nám držte palce ať to v klidu přežijeme.. jdu se dál věnovat flákání .. that´s made my day!


Jo a zlikvidovala jsem ombré.. nějak už mě prostě nebavilo. Mňau

Summer ending

neděle 25. srpna 2013

Ahoj slečny,

z tohoto léta jsem dost rozčarovaná, a tak se to odráží i na článcích. Ráda bych něco podnikala, a fotila a pak to dávala na blog, ale vzhledem k tomu, že se v mém životě vůbec nic neděje tak ani nemám o čem psát.. Leda bych vám psala o tom jak ráno vstanu, nasnídám se.. naobědvám, pak jdu až do večera do práce.. a tak, no ale myslím že to by asi nikoho nebavilo. :)

O těhle prázdninách bylo jen pár dní, které jsem si vážně užila, mezi ně patřila třeba návštěva Brna, nebo týden v horách s nejlepší kamarádkou. Pak občas nějaké to opalování, ale to je asi tak vše. Těšila jsem se celé léto na to že v září s přítelem chytneme nějaký ten last minute a odfrčíme k moři, ale myslím že to mi také nevyjde. Zaprvé jsem si myslela že na to budu mít víc financí, a za druhé jsou tady nějaké další problémy, které tady tedy určitě řešit nebudu... ale jsem z toho taková opravdu dost skleslá, i když to nedávám moc najevo a vlastně jsem ráda že zase nevydám poslední korunu a zůstanu naprosto bez prostředků.. :)

No, ale jediná věc, na kterou se teď těším je návštěva Berlína. S dvěma kamarádkami a nějakýma jejich kamarádama se složíme na "palivo" do auta a uděláme si výlet, nejspíše s přespáním :) Na to se těším moc. Chtěla bych si užít alespoň září, protože od června jen chodím do práce a z prázdnin nemám naprosto nic, a akorát koukám na obrázky přátel, kteří stále někam jezdí a je mi z toho akorát tak smutno ... vím že letošní příspěvky jsou dost negativní za což se vám omlouvám, ale prostě to nedokážu jinak.

Vloni jsem se touhle dobou už učila na opravné zkoušky, letos žádné nemám a stejně léto naprd no.. Já doufám že alespoň září se nějak zlepší. Ale jestli si ještě na jediném blogu přečtu větu typu "už se těším na podzimní vrstvení" tak asi skočím a dotyčného uškrtím! Nenávidím zimu a rozhodně nechci aby už přišla! Vždyť jsme jí měli déle než půl roku tak mi proboha nechte alespoň kousek léta ještě! Ve vedrech jsem byla v práci místo abych se slunila někde u nějakého lomu a koupala ve vodě, tak prosíím... :)

Kdo z vás by ještě prodloužil léto? Můžeme udělat nějaký pochod za delší léto, co vy na to?

insta few days ago

čtvrtek 1. srpna 2013

Zkoušela jsem znovu malovat a myslím že se celkem zadařilo :) 

nový kalhoty / DIY náramky, ten růžovej už jsem někde nechala :( / 
Ladybox sezdán :) - nadšenost / nová kabelka na kterou jsem se chodila koukat snad dva měsíce a vyplatilo se - slevička se konala :D 

A včera jsem konečně viděla The Great Gatsby a jsem z toho nadšená :) moc se mi to líbilo! 

Au-pair?

čtvrtek 25. července 2013

Ach jo, mám trochu depku, když tak koukám na těch pár blogů, které sleduji, a všude je nějaké to moříčko, a Londýnek, a podobně... :)

Hodně aktuální je teď u mě poslední ročník na výšce - tedy ne poslední, ale poslední na Bc. Letos budu psát bakalářku, a s trochou štěstí snad složím státnice. A hodně přemýšlím, jestli mám potom pokračovat, nebo někam vyjet. Nechce se mi přerušit škola, protože vím, jak je těžké se potom vrátit do procesu učení. Spousta lidí to už vůbec nedokáže. Tak pořád přemýšlím jestli vůbec potřebuji být Mgr. nebo ne.

Včera jsem si totiž otevřela StudentAgency Au-pair pobyty a řeknu vám, jela bych okamžitě! Mám s tím hodně velké dilema. Ale přemýšlím o tom už dýl. Moje angličtina nebyla nikdy nějak slavná, a tak si myslím, že by se mi to hodilo. Pořád zvažuji pro i proti. Nejhorší v tomhle je že když máte přítele tak se vám prostě nikam nechce. Nechcete ho tady nechat, já nevím na 3, na 6 nebo na kolik měsíců na pospas s tím že si budete psát. Ani mu tohle svoje uvažování neříkám, jestli sem půjde, což si nemyslím ale může se to stát tak si to přečte až tady.

Pořád nevím, procházela jsem si fórum kde psaly holky zážitky a hrozně mě to navnadilo. Až na ty, které se dostaly do špatné rodiny, ale to se dá řešit s agenturou. Do pár dní seženou jinou rodinu. Chtěla bych někam do Anglie - nejlépe Londýn nebo Brighton, ale v podstatě bych se nebránila ani jiným, anglicky mluvícím zemím. Vždyť co, poznala bych zase nová místa, nové lidi..
Dál jsem uvažovala o Německu, tam jsem četla jen samou chválu. Rodiny jsou milé, vstřícné... a klidně můžete odjet i s malou znalostí jazyka, rodina vám vychází vstříc, třeba vám i doporučí školu, kam chodíte 2x týdně. Buď si ji hradíte sami, nebo vám rodina přispívá a dokonce jsem četla že někde hradili veškeré náklady na školu. A nebo byla škola zdarma.

No, tak tohle je to, co se mi v posledních dnech hodně honí hlavou. Bohužel nejsem člověk, který vše zahodí a prostě jede. Je to dost těžké. Ale myslím že by to bylo hrozně super, a strašně moc by mi to dalo..


sobota 13. července 2013







Vážně moc nestíhám, dvě práce, a když už mám volno trávím ho s kamarády. Nemám ani moc fotek, jen nějaké které se mi nastřádaly za nějaký ten čas. 
Oběd v Ikee// Sehnala jsem milované čaje v Makru// Můj první LadyBox  - nechápu že kdykoliv někde je nějaká varianta, já dostanu tu kterou nejméně chci.// Výlet do Harrachovských hor na kole// Odpočinek u "bazénu", v tu chvíli jsem spíš chtěla aby tam byla voda..// 

Jak trávíte léto vy?? 

no money no funny

neděle 30. června 2013

ahoj slečny,
jaký je pro vás začátek léta? Já už mám prázdniny plus/mínus asi 14 dní, ale je to takové celkem naprd. Asi tak jak čtete v názvu. Na FB, na Instaramu... sleduji jak jsou všichni u moříčka v teplíčku a já byla akorát u rybníka, jinak klepu kosou. Tím nechci říct že to těm dotyčným nepřeju :) jen.. hned bych jela s nima! :D Ani brigáda nijak moc.. nevím no znáte to.. je to naprd :D

Ale tak tenhle víkend (respektive od čt do so.) jsme s přítelem vyrazili do Brna. Měli jsme jet až o víkendu, nakonec jsme jeli dřív s tím že víkend pojedeme do Harrachova, to nakonec padlo. Byli jsme jen v Brně ale bylo to fajn, jeli jsme za přítelovou babičkou, byli jsme na zahradě, poprvé v životě jsem sekala trávník :D zdá se to být neskutečné, ale je to tak. Vždycky jsem dělala všecko kolem - sázela, kopala, plevelila, cokoliv.. jen nesekala :D
No v pátek jsem se dokonce viděla s Vendulkou, mívala blog-ještě před rokem, ale to už jsem tu asi psala :) Nechci aby to vyznělo jakože jsem nějaká šplhna ale slečna je vážně krásná :) já tam přijela ze zahrady, ruce od hlíny, no děs :D sedly jsme si na vínko a bylo to fáájn :) jestli ještě pojedu do Brna, musíme jít znovu třeba i na dýl :)
Hrozně ráda poznávám nové lidi a ještě raději jsem když si s těmi lidmi rozumím, ne že bych byla extra extrovert, ale prostě to mám ráda :) vždycky se bojím že nebude téma k mluvení a nakonec vždycky něco načneme a ani to nedokončíme... a prostě mluvíte, mluvíte :)

No, a zítra už zase do práce, achjo. Minule mě tam vytočili, protože přišla vedoucí a říká že nedělám něco, co jsem si jistá že dělám... Nesnáším tyhle nařčení, ... je to hrozně nespravedlivé.

O víkendu se tedy chystáme do toho Harrachova, za 14 dní možná zas do Brna. No uvidíme podle financí .. Potřebovala jsem kvalitní balerýny tak jsem do nich dnes investovala, tak doufám že na ně brzy bude počasí.

Jak se máte vy? 
Dneska asi bez obrázků. Příště vám sem dodám třeba nějaké fotky z Brna, není jich ale moc. Spíš takové dokumentační (no jsou asi dvě :D). Pokud mě sledujete na nstagramu určitě jste je zaznamenali :)  ani s Vendulkou nemáme, příště musíme napravit :) vezmu foťák, tentokrát jsem jela jen tak narychlo .. zabalit dvoje kalhotky a to je vše.. znáte to :)

Mějte see

a few days

neděle 23. června 2013

Ahoj dámy,
dnes ocením, že se zde nemusí vyplňovat název příspěvku, protože mě prostě žádný nenapadá. :) -dobře dodatečně jsem přidala..

Ve středu jsem udělala svou poslední zkoušku (jupííjej) a tyto prázdniny mám vážně prázdniny. Žádné učení v září! No, říkala jsem si, že si dám volno do konce týdne ale nějak se to semlelo a hned ve čtvrtek jsem šla dělat hostesku do Sephory do Letňan (ano, pokud vám tam někdo vnucoval slevu 20% byla jsem to já). A v pátek jsem šla normálně do své stálé práce.
V Sephoře mi nabídla paní spolupráci, že bych si mohla dát nějaké směny, což na jednu stranu je dobrý, na druhou stranu je to vážně hárdwork. Šest hodin na nohou, k tomu nekvalitní balerýnky, neskutečný vedro, a to že vám po pár hodinách už lidi přijdou všichni stejní... killing.

V sobotu jsem jela s kamarádem za kamarádkou do Sleného (za Žabičkou- ta co mi dává ty čajíky :P dostala jsem zase nějakou sbírku k narozeninám. Ani se mi je nechce pít protože jsou všechny neskutečně roztomilé).
Noo a dneska jsem si dala to, na co jsem se těšila celé zkouškové. Celý den jsem spala. Pak jsem upekla pizzu-koláč, zas na chvíli usnula, pak jsem jela domů (od přítele, kterého jsem tam nechala samotného - ňuňu) a teď koukám na Vaříš jako šéf nebo tak něco. Mluvil o tom kamarád a je to podle mě super, v každém díle probere nějaký typ jídla jak vařit. Už umím vajíčka, polívky, omáčky.. teoreticky bohužel :D ..

Nedávno jsem si přes blog Verči (myraspberrylife.com) našla jeden dokument - Raději vidličky než nože. Zajímavý, pokud vás zajímá co jíte.. tak se podívejte. Samozřejmě je to v měřítku USA kde se stravuje podle mě ještě stále úplně jinak, ale už se tomu začínáme blížit. Já například se snažím jíst víc zeleniny, míň masa a živočišných výrobků celkově, ale nejde to vyřadit uplně. Nebo samozřejmě jde, ale pardoon jogurty, mozzarelu, sýry... prostě miluju a nevzdám se!

No nic zase sloh :)

Mějte se pěkně, já jdu teď tři dny za sebou vydělávat nějaký ty penízky... Snad to rychle uteče.
A o víkendu možná do Brna, jsem domluvená pokud pojedu na srazu s Vendulkou (znám jí přes blog, teď si nevzpomínám jaká byla její adresa ale vždy jsem ji hrozně obdivovala :P .. no a teď si tak píšeme a probíráme možné i nemožné.. trápení a radosti a tak :) takže se těším že se uvidíme naživo.)

Jdu si dát 50 dřepů, ať se nestydím do plavek .. pa ))

P.S.: Pokud máte nějaký špatný období nebo tak něco, doporučuji tento blog: http://amputee-life-ldk.blogspot.cz/ . Doporučila mi ho kamarádka a prostě... došla mi slova. Hrozně obdivuju slečnu co ho vede, myslím že na jejím místě bych zatrpkla vůči celému světu, ale ona ne. Píše o své nemoci, o všem co s tím souvisí, a hlavně je jí 15 let teprve. Prostě respekt!

Haleluja šminkám :D

Co? Já nic!

Miminkoooo :) 

Mega koncert UDG :D nebyli tak špatní jak jsem čekala od české kapely :) 

Ombréčka a debilní výraz (MŮJ!! ) :D

Eden - Megan Griffiths 2012

čtvrtek 13. června 2013

Jestli byl někdy nějaký film o který jsem se chtěla okamžitě po shlédnutí podělit se všemi okolo mě, tenhle ho nahradil.
Celou dobu vás udržuje v napětí, jde o prodávání dívek pro prostituci, ale zároveň není nic ukázáno. Hodně dlouho mě film neoslovil jako tenhle. 

Eden znamená v překladu Rozkoš

Girls thing

úterý 11. června 2013

Dnes jen jeden rychlý příspěvek než to zapomenu..

V pátek jsem byla objednaná na kosmetiku do Ryoru na Dejvické, musím říct že jsem si to moc užila.. Pustí vám hudbu, hodí na vás deku a starají se o vás :) až na to že já blbá jsem chtěla i vytrhat obočí, což už nikdy nikomu nesvěřím... Sama si ho trhám po růstu a každý mi ho trhá proti což bolí jako čert :D ale jinak bezva!

No ale ptala jsem se na to, jak depilovat. Myslím, že nejsem sama, kdo s tím má problém. Třeba když jsem si občas trhala tmavé chloupky v oblasti obličeje, v tříslech a já to mám tedy i na nohách, vždy mi to zarudlo a kolikrát se mi to zaneslo a udělal se mi pupínek, a nebylo to vůůbec příjemné, co si budeme povídat :)

Tak paní kosmetička mi poradila, ať si v lékárně koupím dezinfekci, místo vydezinfikuji, vytrhám a znovu vydezinfikuji. Nakonec namazat nějakým zklidňujícím krémem. Hned ten den jsem to musela vyzkoušet, protože tady mám jednu dezinfekci ještě z doby kdy jsem si nechala udělat piercing do nosu (který už ale nemám, kdyby se někdo ptal protože mě to akorát zlobilo :D)...

No a světe div se! Opravdu to funguje!

No.. nevím, asi to není žádný převratný objev ale říkala jsem si že by to mohlo někomu pomoct tak jako mě :)

Tak se mějte papa :)

Tired

sobota 8. června 2013

Víte co je to vrchol přepracovanosti? 
Jít si obarvit hlavu a místo barvícího činidla vymačkat do odbarvovače kondicionér. 


Doufám že se máte líp než já :D

5.6.

středa 5. června 2013

Slibovala jsem něco veselejšího, něco mi tu leží už delší dobu. A to objednávka, o které jsem vám říkala :)


Je to objednávka z Fashion Taste Shopu. Přišla mi minulý týden ve středu, a když jsem šla převzít obálku zarazilo mě že "něco vykukuje ven". Byla jsem trochu naštvaná že balení je tak naprd ALE když jsem obálku otevřela všecko bylo zapomenuto. Ven totiž koukali náušnice, které jsem dostala jako dáreček k nákupu :) Jsou moc krásné, a podle mě jsou nejkvalitnějším kouskem v obálce :D.

Ne že by náramky nebyli kvalitní, ale podle mého prostě kvalita=cena. Já si vůbec nestěžuji, protože stejně všechno nosím jen chvilku a pak to někde odložím a zapomenu. Hlavně náramky, takže dalo by se říci že mě to i vyhovuje :) Samozřejmě že bych byla ráda za kvalitnější výrobky, ale prostě si nestěžuji. :) Trochu jsem s tím mohla počítat že...
Navíc z dálky takovéhle detaily vůbec nejdou vidět..


Majitelka je moc milá a dokonce mi odpověděla snad během pěti minut na email, když jsem jí napsala že jsem zblbla objednávku. 


No.. jak to pokračuje s povodněmi? U nás přes noc netekla voda... Jsem zvyklá pít vodu z kohoutku a včera jsem se párkrát napila, dneska mi není moc dobře tak nevím jestli taky nejsme v nějaké oblasti špatné vody, ale pevně věřím že to není tím... :) 
Jsem ráda že už je to na ústupu, je mi hrozně líto všech těch lidí. A nechápu ty s prominutím dementní lidi co okamžitě využívají situace aby něco ukradli! Fakt bych za to snad sekala prsty nebo já nevím, nic nepomáhá! Já bych si nikdy nedovolila nic ukrást! Natož v takovéhle situaci! 

Skinny Love

úterý 4. června 2013

Snad to bude tím špatným počasím, snad to bude těmi špatnými (ale i dobrými) zprávami co se šíří (nejen) kolem mě, nějak na mě sedla mrcha smutná nálada. Znáte to, jen sedíte, nic se vám nechce. Koukáte do blba v lepším případě posloucháte písničky a přemýšlíte o tom a pak zase o onom... Jsou to takové ty dny kdy byste si měli raději vzít dovolenou od učení, od práce od školy, od rodiny od milého... od všech.
Já bych tedy alespoň vždy potřebovala emigrovat na nějakou jinou planetu.

Říkám si, že bych potřebovala někoho, koho bych pustila do mé hlavy, aby tam prostě zametl. Aby  mi prostě poradil se vším tím divným a ošklivým co se tam kumuluje.

Je to celkem sobecké, přijde mi. Zrovna teď spousta lidí tam venku, nemá třeba ani střechu nad hlavou a já řeším obsah své hlavy. Přijde mi to strašně sobecké, když vidím na facebooku jak někteří posílají DMS a pomáhají a pak si někdo vyfotí nové boty. A řekne: Joo dneska jsem byl nakupovat. A neřeší, že tisíce lidí tuhle možnost teď dlouho mít nebudou. Že budou 3 měsíce sušit domky, aby měli vůbec kde bydlet.

Já nějak ani nevím, čím to začalo. Nebo asi jo. To je vždycky... když mi napíše kamarádka ze střední - mám jí šíleně ráda. Ale v posledním půl roku cokoliv mi řekne mě naprosto vyhodí z mých zajetých kolejí. Je to, víte k čemu bych to přirovnala - jedete autem a prostě si říkáte mám to pod kontrolou, ale najednou bum, někdo do vás ťukne a není to moc, ale vyhodí vás z vaší dráhy.

Včera narozeniny. Narozeniny jsou všeobecně sobecký den, a já proti tomu nic nemám. Je to váš den. Každá se někdy narodil. Každý má  někdy svůj den, a ona mi napsala k narozeninám a jen tak mimochodem poznamenala, že bude maminka. Plesk, facka. Chápete? Člověk od kterého jsem to naprosto nečekala. A najednou ten den není o vás, je to o ní.
Bože a přemýšlíte .. je nám 22, to je normální. Už nám není 17 kdy bylo něco takového nepřípustné. Ale ten její přítel, se mi nelíbí. A přijde mi že k ní se to nehodí. Jsem zlá? Jsem sobecká? Přeju jí to, hrozně moc... vypadá to že je to to co si přeje. Ale chápejte, jsem v šoku ..

Přemýšlím co se to děje. Co já? Tolik plánů a žádný ani není v dohlednu. Co já chci?
Jsem z těch žen, které vědí, že jejich posláním tady je být mámou. Je to klišé, a doufám že si to nepřečte můj milý, protože mě za to vždycky peskuje. Prý jsme moc mladí, jo ale chlapi můžou mít rodinu i v 50, co je brzy, co je pozdě?

Chci být mámou, ale až za pár let! Závidím? Kdyby mi bylo o 4 roky snad... jen mi to přijde neuvěřitelné. Už nejsme malé děti. Lidé v mém věku už budou mámy a tátové... A já pořád ještě studuju, bože jsem tak mladá a přitom...
chápejte tolik myšlenek.. nevím jak je  mám napsat, je jich mnohem víc, tohle je setina. Některé nechci ani říct nahlas. Držím je vzadu a když na mě mávají, praštím je. Máte to taky tak? Nebo jsem prostě jen blázen?

Nevím jestli  je úplně správný nápad toto zveřejňovat, přeci jen si to může přečíst kdokoliv. Ale tak..
Nešetřte mě...

2. 6.

neděle 2. června 2013

Na začátek chci poznamenat že tímto článkem si nevynucuji žádná přání ani nic podobného jak tomu bývá u některých blogů.
To jen že jsem chtěla mít článek s tímto datem.. :) Takže,ode dneška mi není 21, ale 22. Ach jo.
Ale tak víte co se říká, člověk je tak mladý, jak se cítí... takže je mi třeba 17!

Dnes jsem se tedy rozhodla nedělat vůbec nic. Učení tu na mě smutně kouká, ale já se nedám! Celý den se jen válím, s čajem a dortíkem. Ráda bych vás pozvala moji milí přátelé, na jeden kousek výborného cheesecaku, ale nechci vás nakazit, takže třeba za rok? :)



Vzpomínám že před rokem jsem narozeniny slavila s nejlepší kamarádkou v jednom z Pražských klubů sklenkami vína a v noci jsme chodily venku jen v tričku, a teď smutně prosím déšť, aby už nepadal a aby tak naše malé městečko na kraji Prahy nebylo rozlévající se vodou odříznuto od světa... No povězte, jak se mám asi dostat na zkoušku, když nejezdí ani metro?

Asi nejsem z těch, co by narozeniny slavili nějakou přehnanou oslavou. Ani na to nemám známých a asi mi to ani nevadí. Jak slavíte narozeniny vy? Mega oslavou nebo jako já s rodinou, čajem, popřípadě vínem, dobrou hudbou a nějakým tím dárkem od srdce :)

Abych pravdu řekla mým nejlepším narozeninovým dárkem byl výlet do Londýna, i když jsem si ho v podstatě dala sama sobě. To je něco po čem se mi vážně stýská! :) A pak jsme si s přítelem dali navzájem lístek do Brightonu, což bylo taky krásné :) ... Zážitky se podle mého nedají ničím jiným nahradit...
Dnes jsem si psala s kamarádkou že bychom do toho Londýna zajely zase, protože ona by také ráda jela a mě to nestačilo... ale myslím že to bude muset ještě rok počkat :) abych na to stihla něco uspořit že jo..

Připomínám si nejkrásnější dárečky :) 

Botiček není nikdy dost :) 

Brightonský M&S je skvěle zásobený :)  


Málem se nechala pohladit - Hide Park 

Bad time

sobota 1. června 2013

"Tento způsob léta, zdá se mi poněkud nešťastným..."
zmiňuje pan Hrušínský ve známém filmu Rozmarné léto, který jsem ovšem sama nikdy neviděla. I přesto s ním ale souhlasím všema deseti.

Myslím že existuje hodně věcí se kterými nejde nic dělat. Dvě z těch věcí mě trápí právě v tento moment - počasí a nemoc.
Počasí mě vážně deprimuje a když vidím předpověď, která mi ukazuje že se to ještě nejméně týden nezlepší, mám sto chutí se odstěhovat někam k moři! Ach jo, kdo se  mnou půjde vyloupit nějakou tu banku abychom spolu pak odjeli na písečnou pláž a nedělali nic než jen leželi, cpali si bříška zmrzlinou a exotickým ovocem a koukali na seriály?

Zmínila jsem i nemoc. Opravdu nejvíc nesnáším, když jsem nemocná kvůli někomu. Když se málo obléknu nebo zmoknu.. cokoliv řeknu si jojo je to moje chyba můžu si za to sama. Ale když se tohle stane někomu jinému a pak nakazí mě, házela bych po něm hromy blesky, protože tyhle nemoci jsou podle mě mnohem horší. Já vím že za to ti lidé nemůžou, nakonec jim nic nevyčítám, jen sama v hlavě občas utrousím nějaké to naštvané slovíčko.
Znáte to. No, takže teď smrkám, ležím, kašlu, kapu, piju čaje. Bohužel mě v tomto stavu dnes čeká cesta od přítele domů, přes celou Prahu narvaným metrem, asi mi uvěříte když vám řeknu že se mi to ani trošku nechce absolvovat.

No, a vzhledem k tomu, že mi tak nějak došli nápady a taky především fotky (pochybuji že chcete vidět kapesníky, kapesníky všude - a většinou posmrkané, kapičky, čajíčky, medíčky, nebo nedej bože mě kdy vypadám zase jak smrt - možná i hůř.)
Procházela jsem weheartit a narážela na slunečné, barevné obrázky <3 tak alespoň tímto způsobem bychom se spolu mohli přenést za tím teplem co říkáte?




 Myslím že právě teď vypadám jako kočička vpravo: "Prosím teplo, prosím zdraví.."





A tohle je druhý způsob toho jak teď vypadám.. 


 
template design by Studio Mommy (© copyright 2015)