OOTD || Grafitti

pondělí 30. listopadu 2015

Ahoj všichni!

Dlouho tady nebyl žádný outfit, a opravdu mě to mrzelo, tak jsme se včera s Honzou rozhodli vypravit ve, někde něco vyfotit. Nebylo to jednoduché, včera byl snad nejošklivější den za hodně dlouhou dobu, zataženo a pršelo, tak jsem přemýšlela, pod jakou stříšku bychom mohli zalézt. Nakonec jsem ze srandy řekla že půjdeme snad "pod most" a tak to taky dopadlo. Kousek od Holešovic jsme našli tuhle super stěnu, a před ní udělali pár fotek.



To, že je stále špatné počasí mě také mrzí z důvodu, že mám spoustu nových, hezkých věcí, které bych vám ráda ukázala (a které tahám snad každý den - ale to už na blogu nikdo nevidí, že?) Třeba tuhle sukni jsem si ve čtvrtek zkoušela v Mangu, ale říkala jsem si - né, potřebuješ zimní věci! A tak jsem ji tam nechala. Co ale osud nechtěl, v pátek se konal Black Friday a Mango mělo 30% na vše! V pátek jsem nemohla, protože jsem dodělávala nějaké resty a jen smutně sledovala www.stránky Manga, jak mizí jedna velikost za druhou. Nakonec jsme se v sobotu vydali na Čerňák, že se zeptám (Honza si tam jezdí pravidelně doplňovat zásoby Nespressa). A byla tam! "Musíte počkat hodinu, než ji vytáhneme ze skladu. A je tam jen jeden kus, takže to není stoprocentní." zněla slova prodavačky. Tak říkám že to rozhodně nevadí, alespoň se koukneme kolem. A byla tam! Ach! Sukním do pasu jsem opravdu propadla, a tahle je vážně dokonalá!

Ještě jedna novinka - ohledně mých vlasů. Kdo uhodne? :)

(Nejen) Vánoční přání na dejmidarek.cz

pátek 27. listopadu 2015

Ahoj čtenáři!
Dneska bych začala takovou kratší historkou, kterou až si přečte můj chlap, tak mě asi zakousne. Ale když mi napíšete komentář (nejlépe podobnou zkušenost), tak mi to možná i odpustí, protože on je z každého vašeho komentáře snad ještě víc nadšený, než já!

Mám takovou celkem vtipnou story o tom, jak mi Honza pořizoval dárek k svátku. Vždycky, když někam jdeme, tak mi radí a schvaluje nebo naopak říká, co mi nesluší - a myslím si, že má opravdu vkus a schvaluje mi jen opravdu pěkné věci! Z čehož jsem nadšená! Hodně kluků po celou dobu nákupu jen zvedá oči vsloup a pokud s ním nejste zrovna v obchodě se spodním prádlem, kouká do mobilu. Což ten můj, jak už jsem řekla, nedělá!
No a tak jsem si říkala, že dárek k svátku (který se navíc vlastně ani skoro neslaví, většinou se odbývá nějakou tou květinou či bonboniérou), nebude žádná věda. A najednou přišel s dárkem, který mě vážně rozesmál. Kabelka hýřící barvami, která mi evokovala takový ten hippie styl (ala Desigual), a ta druhá skoro stejná. A pozor! Ekologická z petlahví! (Jsem pes na třídění odpadu, tak asi proto :-D) Tak jsem se zasmála, a říkám rázné NE! Prosím, jen pozvat na večeří, that´s all I want!



A ten stejný den jsem u Johanky na jejím blogu Milkwoman prohlížela wishlist, který si připravila na  stránce dejmidarek.cz. Ta stránka mě zaujala, a hned jsem si tam naházela všecko možné, co mě zrovna v tu chvíli napadlo :)
Mám tam pár věcí, které se mi prostě líbili, ale mám tam také věci, které si reálně přeji. O Pearly uvažuji už přes rok, a vypadá to, že do nového roku bude u mě. (Zajímal by vás potom článek?) Kozačky nutně potřebuji, stejně tak zimní kabát a nějaký hezký prstýnek. Nike jsem si pořídila ke svátku :).

Odkaz na můj WISHLIST je tady. Můžete ho sdílet (ten váš, ne můj - samozřejmě!) se spoustou sociálních sítí, a nenápadně tak svým blízkým naznačit, co že byste si to tedy přáli. Oni mohou odškrtnout jednotlivé dárky, aby jste něco nedostali víckrát. Podle mě geniální nápad!
Můžete se inspirovat již vloženými dárky, nebo si vložit svoje (i s odkazem na zboží!). Přepisovat, přidávat, ubírat, tvořit různé složky - k svátku, k narozeninám, k Vánocům...

Takže konec nevhodným dárkům. Spokojeny jsou obě strany, dokonce i Rachel z Přátel by podle mě byla za tuto stránku vděčná!

Co vy na to? Vyzkoušíte to? Napište mi, jaký nejnevhodnější dárek jste kdy dostali!
Mějte se krásně,
vaše Kač

Napadlo mě jen napsat, že toto není sponzorovaný
ale že mi to přijde jako tak super nápad, že jsem to s vámi prostě jen chtěla sdílet! :)

Through my iPhone III.

neděle 22. listopadu 2015

Krásné nedělní odpoledne,

vítám vás u dalšího ohlédnutí do mého telefonu. Trošku focení různých okamžiků flákám, a pokusím se to napravit! Pořád běhám z práce do práce a na další věci nezbývá čas. Mám nejméně dva outfity, které bych ráda vyfotila, tak se k tomu musím přemluvit (a taky Honzu! :D).
Co říkáte na počasí? Mě se to tedy vůbec nelíbí, taková zima.

Tento víkend jsem si nevzala žádnou práci a strávila ho s nejlepšími lidmi. V pátek slavila narozeniny moje nejlepší kamarádka a v sobotu se konala Transmission, kde jsme se zase potkali s úžasnými kamarády. Bylo to všechno moc fajn! :)

Víc takových akcí a večerů.

Tom´s burger. Vypadá super, ale taková hitparáda to zase nebyla :D neurazí ale ani moc nepotěší. Ale je v centru :D

Prosím, řekněte mi, že nejsem jediný blázen, který sbírá body na ty boží talíře z Billy :D

Vaříme s kačkou | Tortilly lepší než z KFC

středa 18. listopadu 2015

Milí čtenáři,

moc se omlouvám, že přidávám méně, než obvykle. Mám jeden problém, a to, že nedokážu překousnout situaci ve světě. Asi jsem nějaká přecitlivělá, ale přijde mi zvláštní psát o tom, co jsem si třeba koupila nového, co jsem si vzala na sebe, když se na nás hrne tolik smutných zpráv. Možná bych si to neměla tolik brát, ale jsem asi více empatická, než bych chtěla. Nedokážu zavřít oči nad zlem, které se děje a dělat že nic. To jen na úvod, abych vysvětlila svou menší neaktivitu.
Včera jsme se třeba vydali do Drážďan, a mohli sledovat odklon jakéhokoliv většího auta, které musí být na hranicích prohledáno. Což je dobře, jsem pro všemi deseti a naprosto to schvaluji! Ale je smutné sledovat, kam jsme se dostali.

Abych ale zase nezahodila všechnu tu práci do kopru, tak tady dnes pro vás mám takový "recept". Asi tyto příspěvky neberte vyloženě jako recepty, spíše jako nápad a inspiraci na vaření.
Když jsme s Honzou byli na chalupě, rozhodla jsem se udělat tortilly s kuřecím masem. Doma je běžně obaluji v rozmačkaných kukuřičných lupínkách, ty jsem ale neměla po ruce, tak jsem udělala klasické, malinké řízečky.


Let me tell you...

sobota 14. listopadu 2015

Nejde si nevšimnout těch smutných událostí, které se šíří našimi médii jako veliká vlna. Člověk by musel žít v domě bez oken a bez dveří a stejně by se o tom nejspíš dozvěděl. Musel by žít v bublině bez internetu a připojení, aby se nedozvěděl, jaká smutná událost se včera snesla na celou Francii. A pak na celou Evropu, řekněme, že postupně na celý svět. 

Povím vám k tomu svůj příběh. V noci jsem špatně spala, občas to tak mám, když mám ráno brzy vstávat. Měla jsem být na 7:00 v práci, a asi jsem byla ve stresu z toho. Honza mi později ráno napsal, že jsem to snad musela cítit nebo co. Usnula jsem asi ve 4 a v 5:30 už vstávala. V metru jsem se podívala na sociální sítě a dozvěděla jsem se o útocích. Přiznávám se, média studuji a přitom je sama moc nečtu. Nevím proč, ale je mi z toho světa pak akorát smutno. Pořád se jen někdo s někým hádá. Támhle se zatoulal pejsek, támhle se pohádali dva politici. Vystavěla jsem si takovou malou stěnu okolo sebe a nerada si do ní pouštím smutné zprávy. Bohužel takové zprávy v dnešní době prodávají, takže jich je všude plno.



Ta dnešní byla ale něčím jiná. Neřadím se k lidem, kteří si na svou fotku dají Francouzskou trikoloru a nepíšu si všude možně #prayForParis. Vím, že je to velice hezké gesto, ale podle mě to stejně nikomu nepomůže. Také se to strašně rychle přejí. Kvůli tomu se zase rozdělí "náš" svět, který by měl bojovat proti zlu na dvě strany. Jedni to budou psát a ti druzí pomlouvat. Zároveň jsem byla v šoku, jak rychle se Facebook dokázal této události přizpůsobit - jako kdyby tam měl něco takového přichystaného, a jen zmáčkl tlačítko "tak je to tady, pojďme ne to". 
Prostě mě to celéšokovalo. Věřte mi, že mě šokoval již útok na Charlie Hebdo, ostatně jsem tomu věnovala také jeden článek tady na blogu, ale později jsem ho smazala.

Přijde mi strašně smutné, kam se naše společnost dostala. Nedá se bojovat, protože to je přesně to, co si ti lidé přejí, aby se udělalo. Nedá se to ale také jen tak přehlédnout. Tak co se dá dělat? Vzpomínám si na jednu studii, už nevím, kdo ji napsal, ale pokusím se to dohledat a doplnit, kdy autor přemýšlel o světě takovém, kde by se jakýkoliv spor řešil diskusemi. Je to ale strašně těžké, protože existují země, a především náboženství, které diskutovat nechtějí. Nechtějí se vyvíjet kupředu a nechtějí přijmout žádný názor jiné strany. A i kdyby diskutovat chtěly, neexistuje nikdo, kdo by řekl – dost, už jste dosáhli přesného kompromisu. Naplnili jste téma, teď napište pravidla. Byla by to taková „válka pomocí slov“. Nikdo by neumíral, pouze by se mluvilo, hledalo by se ideální řešení. To by byl ideální svět. Dnes jsem si to uvědomila více, než kdy jindy.

Ve druhém semestru na bakalářském studiu jsme měli Dějiny 20. století. Profesor Martin Kovář přišel první hodinu k nám do třídy a řekl: „Před první světovou válkou bylo dlouhé období míru, a lidé už ani nevěděli, co to vlastně válka znamená. Spousta z nich byla nadšena, a s radostí odcházela na frontu s tím, že „do švestek budou doma“. Nebyli. A nebyli ani další čtyři roky. Teď je ve světě dost podobná situace…
Doufám, že se jeho slova nenaplní. Teď by se bojovalo o něco naprosto jiného. O náboženské spory. Jak ale může někdo někomu jinému vnucovat víru? Něco, co není hmatatelné? Jak někdo může věřit tak slepě něčemu, co vlastně třeba ani neexistuje? Nechci se pouštět do náboženských témat, to rozhodně ne, moc málo tomu rozumím, abych si na to troufla.

Chtěla bych něco poradit, říct něco závěrem, tohoto roztroušeného článku plného mých myšlenek a dojmů z dnešního dne. Ale nemám moc co, nic mě nenapadá, jen jsem se k tomu chtěla vyjádřit. Říct, jaké mám pocity ohledně těchto útoků. Tolik mrtvých lidí, nevinných lidí, kteří za nic nemohli. Je mi prostě strašně nepochopitelné, kde se v lidech bere taková nenávist, že mohou vzít život jiným. Život je velice křehká věc, a myslím si, že nikdo na světě by neměl mít právo vzít ho někomu jinému. 


Máte na to nějaký názor? Co si myslíte snaze dosáhnout kompromisu, pomocí diskuzí? Představte si, že by to bylo možné, nebylo by to krásné? Každý by řekl svůj názor, ale umírněným způsobem. Žádné nadávky. 

Skončila bych asi tím stejným klišé, jaké čtu celý den na sociálních sítí. Don´t make war make love

OOTD | Sunny Prague

čtvrtek 12. listopadu 2015

Ahoj všichni! 

Vůbec momentálně nestíhám, a jsem ráda, že zveřejňuji alespoň jeden post. Je z neděle, kdy jsme se šli projít na Pražský hrad (chtěla jsem do uliček okolo Malostranského náměstí, ale kam nedojede a nezaparkuje auto - tam nemám většinou šanci :( :D) 
Mám hrozně ráda procházky, ale procházkou myslím třeba nejméně hodinové chození, tohle byla taková patnáctiminutová rychlo-procházka :D pak jsme se vydali na kafíčko a zase zpátky domů, kvůli povinnostem. Kamarádka mi psala, že má lístek na Madonnu, ať jdu s ní, a já to pořádně zazdila. Vůbec ji neposlouchám a moc se mi to nehodilo, tak doufám, že alespoň na si to užila. Byli jste? Myslíte, že jsem přišla o životní příležitost? :) 

Měla bych začít s diplomkou a pořád nemám čas, lítám mezi prací - školou - domovem a Honzou, a jsem z toho strašně unavená. Neustále narvaná kabelka, nikde se nezastavím, skoro neznám takový ten klid kdy si sednete a víte, že celý den nemusíte nic dělat. Znáte to také? Máte nějaké rady jak na time management? Já bych to nejraději vyřešila přestěhováním se někam, kde bych byla pořád. Dva domovy jsou peklo. Jenže jsem se dostala na Erasmus a asi tam pojedu (pokud mi nevyjde jedna taková vysněná stáž, ale to je pšššt a o tom třeba jindy...). 

Napište mi něco pozitivního! :) 
Krásný den! 

Workshop s A Cup Of Style

sobota 7. listopadu 2015



Ve čtvrtek 5.11. se mi naskytla příležitost, která se neodmítá. Fotit a být focena od průkopnic blogové scény v Českých zemích a to od holek z A Cup Of Style. Jak to probíhalo? Zajímalo by vás to také? Tak čtěte dál!

Už dříve jsem koukala na různé workshopy, které holky pořádají (blogový, fotografický,...), ale vždy jsem to nějak odsunula do pozadí - nebyl čas, nálada, ... a v té době jsem vlastně ještě ani sama moc neblogovala, tak mi to přišlo zbytečné. Holky jsem sledovala jen na blogu a Youtube a říkala jsem si, že bych tam stejně byla jen jako kůl v plotě a nepřišlo mi to jako něco, bez čeho bych se neobešla :).

New in October 2015

středa 4. listopadu 2015

Zdravím všechny :)

dnes jsem si pro vás připravila menší New in, protože jsem si koupila pár věcí, o kterých se s vámi chci podělit. Není to nějaký mega haul, spíš jen pár věcí, které se mi opravdu líbily.
Zítra se chystám na Workshop s A Cup Of Style a nemůžu se dočkat! Jen vůbec nevím, co si vezmu na sebe! Navíc mám zítra strašně moc věcí, co musím stihnout. Ráno škola, pak workshop, a večer práce. Držte mi palce!

 Krásný diář od Papelote, ten jsem tam prostě nemohla nechat. A proč? Koukněte na další obrázek! 

OOTD | Autumn

neděle 1. listopadu 2015

Zdravím všechny, kdo jste se dostali na můj blog! :)

Podzim ráda nemám. Takový ten hezký je vždycky tak dva až pět dní a pak je zima, vlezlo, sychravo, bláto, prší... No prostě líbí se mi, ale jen na fotkách nebo za oknem.  Minulý víkend to ale bylo jiné, bylo sluníčko, přijatelná teplota, a my jsme se vydali do kina na Stážistu (mimochodem doporučuji!). Ještě předtím jsme se zastavili na kávu (já na čaj) v Costě, prošmejdili pár obchodů (je to úžasné, mít muže, se kterým můžete jít nakupovat a 90% času nečumí do mobilu a nedělá hrozně otráveného!) a také něco nafotili. Snad se vám to bude líbit alespoň jako minulý článek :) Měla jsem strašnou radost z komentářů a Honza ještě větší!Takže děkujeme za ně!


Konečně jsem po dlouhé době sehnala hezky padnoucí, černé kalhoty, tak je teď tahám celkem často. Doufám jen, že se moc nevytáhnou, protože měli nejmenší velikost 34, a myslím, že bych ještě o jednu velikost menší snesla. Kabátek už jste viděli, a abych nebyla celá černá, zvolila jsem červenou, kostičkovanou košili, kterou jsem sehnala na konci prázdnin úplně za hubičku!

Také můžete vidět finální verzi mých "nových" vlasů. Sestříháno (to už dýl) a dobarvená část u hlavy. Byl to pro mě celkem šok, protože v reálu jsou ty vlasy u hlavy skoro do černa a já byla od moře skoro blond :), naštěstí jsem použila jen šampon, tak uvidím, jak moc se vymyje :). Každopádně na fotkách se mi moc líbí, myslela jsem že to bude vypadat hrozně a nakonec jsem byla nadšená, co myslíte? 







 košile Zara
kalhoty Zara
kabátek Mango 
boty Baťa 

 
template design by Studio Mommy (© copyright 2015)