My own workout

čtvrtek 28. února 2013

Na blozích se zase vyrojila éra cvičení a všichni to ve větším nebo menším měřítku dávají na blog aby inspirovali (asi spíš inspirovaly) ostatní. Chvíli mi trvalo než jsem si našla své kolečko, a nebráním se změnám, nebo dalšímu přidávání ale řekla bych že tohle mi prozatím stačí.
Snažím se cvičit každý den a vynechat maximálně dva dny v týdnu a zatím se mi to daří, ale znáte to. Škola začala, jsem tam celý den. Do toho práce, bojím se že to už nebude takové jako o zkouškovém, kdy jsem si tu 3/4 hodinku našla vždy. Také nechci cvičit moc pozdě, protože přeci jen máme nějaké sousedy a asi by se mi nelíbilo kdyby mi v 11 začal někdo tančit nad hlavou :D
Já osobně cvičím podle mě dýl než se rozmohl ten trend dávat zase vše na blog, asi 3-4 týdny zpátky?, tudíž musím sama sebe poplácat přes ramínko že jsem začala vážně z vlastní vůle.

A jak že to cvičím?
Uplně jednoduše:
Jillian a její killing level, který mi zrovna vychází
8 minut ABS
Call me maybe - Blogilates

Říkám si že poslední nahradím Gangam stylem-Call me maybe, ale tu písničku fakt nenávidím a afektovaná Blogilátes k tomu? Vražedná kombinace.

moje maličkost, fotku předtím nemám :D





Dům na páté avenue

neděle 24. února 2013

Dneska jen v rychlosti, přečetla jsem druhou knížku, kterou jsem dostala k vánocům a musím říct že oproti předchozímu poprasku ohledně Lauren Conrad jsem celkem překvapená.
Ono je asi evidentní, že Candace Bushnell má ohledně knížek mnohem větší zkušenost. U této knížky bych tu mánii i pochopila :) . Zezažátku mě sice moc nebavila, a musela jsem se do ní pořádně začíst, ale včera jsem přečetla asi 200 stránek za jeden den a šla kvůli tomu spát až ve tři hodiny ráno.
Není to až tak extra příběh, prolínají se zde příběhy několika lidí kteří žijí (nebo i nežijí) v Domě na páté Avenue. Dozvíte se trochu jak funguje osvojování bytů v Americe (že musíte před komisi, a musíte ji přesvědčit. A že vůbec není jisté jestli byt dostanete).

Za mě čtyři motýlci z pěti. Jednoho si nechávám pro větší díla. Přeci jen bych asi urazila velké spisovatele, kdybych to chtěla srovnávat. Na druhou stranu knížka není vůbec špatná a s klidným srdcem ji doporučuji dál :)



2 things new-in

pondělí 18. února 2013

Sehnala jsem solidní ubytování v Londýně za 15 liber na noc. 
Začala jsem zase (více-méně) pravidelně cvičit. 
Musela jsem si pořídit brýle protože nevidím na dálku - obroučky Reserved, skla Grand Optical celková cena 300,-. Flexi pasy jsou skvělá věc. 
Včera jsem celej den brečela /znáte to, holky trapný že jo/ dneska nakupovala. Jídlo, stejně nemám hlad. Jo mám se fajn.

Jak se máte vy?



Happiness

neděle 17. února 2013

Co je to štěstí? 

Jste šťastní?

"Jsem šťastná každý den. Ne celý den, ale ANO, KAŽDÝ DEN" 
Charlotte York


Be what you want to be!

pondělí 11. února 2013

Viděla jsem se s mou dlouholetou kamarádkou, říkejme jí Pavlína. Pavlína byla vždy neskutečným způsobem (v dobrém slova smyslu) sebevědomá. Pochází z dobré rodiny, ale vždy když chtěla, musela si na všecko vydělat sama. Ať si říká kdo chce co chce, málokdo ji zná tak jako já a pár lidí okolo ní (i když teď už to také není pravda). Říkalo se, že si žije v bavlnce, ale nikdo neviděl její slzy, když jí máma den před maturitou vyhodila z bytu protože jí nezaplatila nájem.

Vždycky chtěla vystudovat školu, jít studovat do zahraničí, pracovat na nějakém vysokém postu, nejlépe také v zahraničí. A šla si za tím. Co ji znám, snažila se někam dostat, něco získat... stále se zdokonalovat. A teď poznala kluka, ne - Chlapa! Je na wikipedii! Je starší. O hodně. A vydržuje si jí. Botičky, šatičky, byteček...

Včera když jsem usínala, musela jsem na to stále myslet. V hlavě se mi ukazovala SMSka od mého přítele, zlatokopka. Ona ale mluvila jako kdyby byla vážně zamilovaná. A jeho popisovala také jako zamilovaného.

Napadlo mě: Může se v dnešní době dívka OPRAVDU zamilovat do muže, o 20, 30 a více let staršího než je ona sama? A on do ní? Pavlína byla vždycky na starší. Měla dva roky přítele o 5 let staršího a říkala že kdyby to náhodou nevyšlo, další kdo bude v pořadí by měl být ještě starší. Třeba 40. Tenkrát mě to zaskočilo, ale říkala jsem si no co. Potkáš zas někoho ve stejné věkové kategorii a bude to. Jenže stalo se jinak.

Musela jsem myslet i na to jak si žije. Která dívka by to nechtěla? Boty od Diora, kabelku od nevím koho a další věci ze stejné ulice v Praze. Chvilku mi bylo líto že na tohle já pravděpodobně nikdy nedosáhnu, ale NEDOSÁHNU. V průběhu večera, čím víc jsem na to myslela, mi docházelo že tím myslím, že kdybych si chtěla něco takového koupit, chci si to koupit ze svého! Chci mít ten pocit, že jsem si na tohle sama vydělala. Nechci, aby si mě někdo tímhle způsobem vydržoval a já mu musela být vděčná. Víte, když vám někdo koupí kabelku za 20 tisíc, nečeká od vás jen: Jé díky, to je super dárek. Možná něco jako jé, to si ale nemůžu nechat! A pak se dostanete do zlaté klícky, ze které asi není úniku.

Nevím, třeba to tak není. Nechci aby tohle vypadalo jako závistivý článek, to vůbec ne. Já jí to moc přeji a chci aby byla šťastná, jen si nejsem jistá jestli to jde. Jistě že to jde. První měsíc, dva.. půl roku? Ale čím dýl, čím víc dárků, tím víc bych si připadala spoutaná. Proto jsem šťastná tam kde jsem.
Jistě jsou tu dny, kdy jsem naštvaná na celý svět že já si nemůžu koupit ani ten hloupý notebook na který se snažím šetřit už rok a který opravdu potřebuji ale stejně tím nic nezměním, takže proč se stresovat. Že nemám boty a kabelku z Pařížský? Vždyť k čemu bych to potřebovala. Svoje věci úplně stejným způsobem přenesu z jednoho místa na druhé v kabelce za 800,- a nemusím se bát že se s ní něco stane. A třeba si na něco takovýho jednou sama ušetřím. Ale až po notebooku :-D. A po tisíci věcí, které jsou důležitější.
Přeci jen, jak může někdo s klidným sebevědomím dát tolik peněz za věci, které nepotřebuje, když ví, že by za tuhle sumu mohl nakrmit celou jednu africkou vesnici na půl roku!




L. A. Candy

neděle 10. února 2013

K Vánocům jsem dostala knížku L. A. Candy. Stalo se to tak, že můj Milý šel s mou nejlepší kamarádkou vybírat dárky a protože tato knížka proběhla jako veliká epidemie celým blogovým světem, nechaly jsme se všechny strhnout. Proto je mi trochu proti srsti psát to, co chci napsat. Myslím, že budu vypadat nevděčně. Ale za dárek jsem byla velice vděčná.



Těšila jsem se, až si po zkouškách sednu a začtu se. Ale ejhle... Sice jsem se začetla, ale do naprosto jednoduchého příběhu, který je vhodný tak akorát pro lidi, kteří věří ve svůj BIG AMERICAN DREAM. A patří mezi tu většinu dnešní populace, která čeká, až jim všecko samo spadne do klína.
Ne, o tomhle knížka není, ale .. vážně?

Stali jsme se tak jednoduchou společností, že nám stačí jednoduchý příběh o (ano, sice o) přátelství? Já nevím, je mi z toho trochu smutno. To nikdo z blogerek (a teď se omlouvám, nechci nikoho urazit, je to jen můj subjektivní názor) nečetl OPRAVDOVOU knížku? Teď běží v kinech Anna Karenina, která sama o sobě jako dílo je skvostná. Sophiina volba? To nikdo nečetl tuhle knížku? Nebo pouhou Jane Austenovou? Nebo alespoň Hostitele? ... Ne? Aspoň Harry Potter?

Tato díla se nedají porovnávat, jsou každé z naprosto jiné doby, ale může mi někdo vysvětlit, jak se taková knížka, jakou L.A. Candy je, mohla stát takovým hitem? Možná tak pro svůj obal, který je, přiznávám, krásně minimalistický. Kvůli spisovatelce, která je (jak jsem pochopila známá z nějakých MTV pořadů). Ano, nevadí mi knížku číst, je to příjemný relax, ale prostě nechápu jak se mohla tak rozšířit.
Opravdu jdeme jako ovečky za něčím, co je právě módní?
Asi ano. Protože román L.A. Candy je naprostý průměr. Ale totální.
Mezi námi si to stejné myslím o Odstínech šedi. Ty jsem nečetla, takže má kritika není objektivní, ale pokud žena ve 40ti letech napíše erotickou povídku o Edwardovi a Belle ze Stmívání a pak jen změní jména a onen muž není upír, ale sadomasochista (nebo co..)... vážně??? VÁŽNĚ???

Já nevím, je mi z toho trochu smutno. Ale asi se tím budu muset smířit. Velká díla jsou "moc tlustá" a "moc nudná".. Co s tím. Asi nic, že jo. Co by taky...



Šaty s vlečkou...

pátek 1. února 2013

Chodila jsem se na ně koukat, ale za litr mi přišly fakt předražený.

A teď je mám taky. Patřím do rodiny Asymetráků.
Tak tak. Těším se až je provětrám.

Jen doufám, že se na mě nerozsypou, protože už je nemůžu reklamovat.
Ale to by mi neudělaly, jsme nerozlučitelní.


Akorát je dost trapný (Z MOJÍ STRANY!), že kamarádka má na ples červený šaty. Nu což, budu taková plesová družička. 
Třeba budou na fotkách vypadat vínově /tak jak doopravdy mají/, a ne červeně!

Friday

Ahoj děvčata (a chlapci?) :) ,

jak se máte? Já mám za sebou téměř celé zkouškové, takže odpočívám. Ve středu ráno mě ještě čeká Němčina, který se teda děsím jako čert kříže. Přišla jsem už o první pokus, protože ho máme povinný a já tam nešla, protože jsem prostě nebyla naučená.
Nějaké typy jak se asi tak během jednoho dne nejlépe naučit tisíc slovíček? :D A gramatiku? Mám s tím vážně problém, vůbec nejsem takový ten člověk na jazyky. Závidím lidem, kteří se učí třeba tři-čtyři..a více jazyků. Taková já bohužel nejsem. Musím nad tím sedět a učit se to, stačila  mi angličtina, kterou už jsem jakž takž zvládla (i když, když pak slyším mluvit někoho jiného taky se mi chce brečet...)

Včera jsem si za odměnu koupila v TallyWejl šaty. Takový ty asymetrický, červený a byly ve slevě. Bohužel jsou/byly rozpáraný, což jsem nějak vyřešila. Ale nejsem uplně mistr světa amoleta v šití a tak když se na to zadíváte, je to vidět. Přemýšlím, že si tam našiji nějaký kamínky nebo něco, aby se to zakrylo. (Snad je i vyfotím a dám je sem.. později :))
Už se těším, až si je vezmu na sebe na kamarádky ples :) A vůbec se těším na ten ples. Konečně zas nějaká akce.
Hrozně ráda bych někam šla, ale vzhledem k tomu, že je zkouškové, nechodím do práce a nemám žádný příjem :D takže si budu muset počkat :)

Co vaše zkoušky? Už je máte? A ostatní, kdo dostávaly včera vysvědčení, jste spokojení? :)

P.s.: děkuji za všechny vaše komentáře, kdybych na ně odpovídala bylo by to samé děkuji, děkuji, a tak jsem si zvolila tuhle cestu a děkuji všem. Stejně tak za 24 pravidelných čtenářů. Vím, je to malinko oproti tomu, co projíždím jiné blogy, ale pro mě je úspěch že vůbec někoho baví to, co dělám já :) Děkuji

Domácí burger. Nějak nemůžu moc hovězího masa najednou takže mi po něm bylo taakhle těžko ale byl taaakhle dobrý :) 

Domácí ledový čaj

 
template design by Studio Mommy (© copyright 2015)