Jaké byly vaše Vánoce?

úterý 27. prosince 2016

Ahoj! 

Zase po dlouhé době, ale nebudu se omlouvat, protože bohužel jsem v období, kdy je normální nestíhat, a myslím si, že to všichni pochopíte. Mrzí mě, že jsem přes léto blog docela hezky rozjela, a vypadalo to, že se občas i nějaké ty vlaštovky vracejí a zanechávají komentáře, a potom jsem to musela zničeho nic utnout.

Stalo se to, že jsem nastoupila do práce, která mě stále strašně baví, ale přestože jsem tam jen na poloviční úvazek, chodím tam většinou každý den (protože bylo před Vánoci = sezóna), a tak je to skoro, jako kdybych měla úvazek celý (až na pár hodin). K tomu jsem nejprve dopisovala diplomku, jak jste si mohli všimnout v předchozím článku, protože jsem vás žádala o vyplnění dotazníku - všem, kdo tak učinili strašně děkuji. Potom mi týden nebylo dobře a nakonec mě dostihlo učení na státnice. Ale hezky popořadě.

Diplomku jsem zvládla odevzdat v termínu - stále jsem počítala s jarním termínem, ale asi týden před odevzdáním jsem se kousla, a řekla jsem si, že to prostě dopíšu. Sesbírala jsem data a opravdu, diplomku jsem dopsala! Není to žádné veledílo, ale výsledky jsou pro mě zajímavé. Bohužel to, že jsem to takhle uspěchala se projevilo i na posudku, a v druhé polovině (tu, kterou jsem honila honem, honem) mám vytknuté nějaké gramatické chyby a poté ještě nějaké výtky, které připouštím, a které jsou nejspíš z nepozornosti, nebo z toho, že jak jsem do práce koukala každý den - už jsem tam prostě různé malé detaily neviděla.

To bylo na konci listopadu. Poté jsme jeli s Honzou do Mnichova, kde se nám strašně líbilo. Šli jsme na "koncert" Above&Beyond, což jsou naši oblíbení Dj´s. Bylo to v takové maličké hale - snad menší, než Pražské Retro a bylo to prostě dokonalé. Strašně jsem si to užila, a vždycky když jdu na nějakou takovou akci, uvědomím si, proč tuhle hudbu tak miluju. I když tohle bylo ještě něco víc. Třeba Transmission už se s tím nedá vůbec srovnávat - z toho se prostě stala masová akce, což potvrzuje i to, že letos na podzim bylo naprosto vyprodáno. Už to ale není o hudbě, ale o tom, že tam lidi chodí jako na diskotéku. Holky v podpatečkách, skupiny kluků tam nesmyslně pobíhá bez triček. Ehm.
Ale to jsem odbočila - v Mnichově se nám moc líbilo, i když Vánoční trhy nic extra (Drážďany jsou asi lepší), a centrum naprosto plné lidí. Davy a davy - snad horší než Oxford street v Londýně! Když jsme se vrátili v neděli domů, začalo mě večer bolet břicho a trvalo to asi 4 dny, než jsem se z toho dostala. Vůbec nevím, co to bylo, ale strávila jsem dva krásné dny na pohotovosti v Motole - říkali, že podezření na slepák, což se díky bohu nepotvrdilo. Takže další týden zmizel, jako lusknutím prstu.

No a od té doby jsem se vrhla na vypracovávání otázek ke státnicím, které mám 26.1. Stále počítám s tím, že udělám jen polovinu, protože to absolutně nestíhám vypracovat - ještě dohromady s prací, ale co já vím, třeba se zase kousnu a dám obě části napoprvé. To by bylo supr! Na letošní rok se nám bohužel změnily otázky (což chápu - já být učitel, tak je taky měním :D), ale trochu mi to vzalo vítr z plachet. Jsem taková, že si otázky musím vypracovat stejně sama - ono co jsem tak koukala na ty "kolektivně vypracované", tak si stejně myslím, že jsou špatně vypracované, ale trochu bych se potřebovala někde odrazit, jakým směrem třeba téma zpracovat. Kamarádka mi ale na poslední chvíli poskytla spoustu materiálů - knížky a nějaké poznámky, za což jsem strašně vděčná a dost mi to pomáhá :). Pořád ji otravuju, když si nejsem jistá - chudák, asi jí pak budu muset objednat něco z Bonami (protože tam sama pořád objednává :D, haha).

No a to je asi vše. Jestli jste to někdo dočetl až sem, tak smekám a máte u mě pozvání na kafe (ale až po státnicích!) :-D. Moje Vánoce tedy byly v duchu učení, moc jsem si je neužila, ale doufám,  že příští rok si to vynahradím :) Musím zatnout zuby a vydržet to!

Jaké jste měli Vánoce vy? 



Diplomová práce

sobota 19. listopadu 2016

Ahoj všem!



Jsem si vědoma toho, že jsem na blog nepřispěla už hoodně dlouho. Bude to skoro měsíc, a moc mi to chybí. Opravdu bych přispěla ráda, ale do konce tohoto měsíce mám možnost odevzdat svou diplomovou práci, o což se ještě na poslední chvíli snažím - seč mi síly stačí!

Diplmová práce je na téma blogerek, a tak mě napadlo, že byste mi mohli pomoci i vy, čtenáři tohoto blogu :). Dám sem odkaz, a když budete mít čas, chuť a náladu, budu vám strašně vděčná a odvděčím se v prosinci co nejdříve nějakým hezkým článkem!


Čeká mě pár opravdu zajímavých věcí, o kterých budu určitě psát. Budeme se stěhovat (na začátku února, juhů!), chystáme se na výlet do Mnichova a taky možná do Drážďan. Takže témat určitě není málo. Navíc jsme navštívili skanzen a mám z něj také pár fotek, tak třeba se k nim ještě zpětně dostanu.

Priority jsou teď ale jinde. I kdybych to do konce listopadu nestihla, budu už mít diplomku alespoň napsanou a budu mít klid. Čekat mě budou jen státnice, což je tedy taky pěkný strašák, ale o tom zase příště!

Mějte se krásně :)

OOTD || Not too much time

úterý 18. října 2016

Ahoj všichni, kteří jste zůstali i po mé týdenní odmlce :). 

Je toho nějak moc a hrne se to ze všech stran. I když, zase tolik ne, ale nevím, jak to popsat, jak se cítím. Už se opravdu potřebuju odstěhovat. Vím, píši o tom snad od chvíle, co jsem se vrátila z Erasmu a stále se nic nezměnilo, ale teď budu mít snad první měsíc, kdy mi přijde nějaká normální výplata, takže o tom můžu začít reálně uvažovat.


Dnes se jdeme s Honzou podívat na jeden byt (náš druhý), kde podle mě ale stejně neskončíme. Cítím, že to tak prostě nebude, že by to bylo moc přemlouvání a tak a je snazší jít do bytu, na který jsme se byli podívat asi před měsícem a oba jsme se do něj zamilovali (ale budeme muset platit velký nájem, no). Je toho tlaku na mě moc a bojím se, že to neutáhnu, ale také vím, že doma už zůstávat nemůžu, protože se z toho jinak zblázním! 

OOTD || Black and white (and blue)

středa 5. října 2016



Dneska musím říct upřímně, sáhodlouze vymýšlím text k tomuto článku :) O čem byste tak asi mohli chtít slyšet, co? Ale co, jen roztančeme prsty po klávesnici, zase taková věda to není :)!

Nastoupila jsem v pondělí do práce na poloviční úvazek a zatím mě to moc baví! Oproti té minulé práci, kde jsem nakonec vydržela jen tři dny je tohle jako nebe a dudy! To jsem vám ani neříkala, ale ano, po třech dnech jsem už cítila, že to není to, co bych chtěla dělat, a tak jsem od toho dala ruce pryč. Tak trochu jsem se za to styděla, ale myslím si, že není za co. Pokud hned od začátku cítíte, že někde nebudete šťastní, měli byste si to pořádně promyslet a pokud i poté myslíte, že vám to do budoucna nic nedá, jít zkusit něco jiného.

Zoe Sug - Girl Online (on tour)

středa 28. září 2016



Po nehorázně dlouhé době mám pro vás další recenzi knížky. Jeej těšíte se? 

Jdu s touto knížkou sice trošku s křížkem po funuse, ale snad né s tak velikým, vzhledem k tomu, že Zoella (jak jsem pochopila), vydá v nejbližší době třetí díl.

Nevím, do jaké míry popisovat obsah knížek. Ale ve zkratce: Jedná se o příběh dívky (Penny), které je 15 (v druhém díle už 16) let, která prožívá každodenní středoškolské starosti a k tomu zvláštní panické záchvaty. Začne o svém životě anonymně blogovat, a stane se celkem slavnou. Žije v Brightonu, stejně jako Zoella, takže počítám, že příběh je inspirovaný jejím vlastním příběhem. V první knížce ji rodiče vezmou do Ameriky, kde organizují svatbu a Penny se poprvé v životě zamiluje... bla bla bla nebudu prozrazovat, že :).

V druhém díle vyráží se svým milým na Evropské turné, jak a proč se dozvíte v knížkách. Nemají však na sebe čas a přestávají si postupně rozumět, proto Penny utíká zpátky domů. Nechci prozrazovat moc, toto by mohlo stačit. Teď můj vlastní pohled na knížku :).


Knížky jsem četla v angličtině a byly to první anglické knížky, které jsem v životě přečetla. Na to jsem celkem hrdá, i když vím, že v dnešní době to není nic neobvyklého, naopak. Jsem za to ale ráda, protože knížky jsou jednoduché a rozuměla jsem v podstatě všemu. A nějak se prostě začít musí, nehledě na to, kolik vám je let :). U obou dílů jsem ale měla problém se začíst. Prvních zhruba 50-70 stránek mě prostě nebavilo, první díl mám doma dokonce snad rok s tím, že jsem ho odložila a až po roce se k němu vrátila, prokousala se začátkem a ke konci jsem se nemohla odtrhnout.

Upřímně to není ani žádné veledílo, je to hodně předvídatelné, a podobný příběh (až na tu blogerskou část), jsem sama napsala když mi bylo 19 a byla jsem platonicky poblázněná do zpěváka jedné "rockové" kapely. (Odkaz můžu dodat, kdyby mě někdo hodně přemlouval, ale spíš se za to stydím, haha!) Každopádně, pokud to srovnám s těmi příběhy, které jsem četla v té době (cca v mých 17-19 letech), našla bych i lepší a hezčí, Zoella ho prodává hlavně proto, že je prostě známá :). Schválně píšu prodává, protože byla kauza, že ho ani sama nenapsala, ale spíš jen pomáhala. Kde je pravda, to nevím, a zase tolik mě to netrápí.

Sečteno podtrženo, pokud to budete číst v angličtině a budete si chtít zlepšit jazyk, tak ano, ale že by to byla nějaká světová literatura to ani náhodou. Je takový styl Fan Fiction povídek, pokud to někdo znáte, ale hodně soft, protože v těchto povídkách se postavy dostávali většinou dál než jen k polibku a větě "teď půjdu spát do svého pokoje, protože si to tak tvoji rodiče přáli". Zase ale chápu, že cílová skupina může být i hodně mladá, tak proto.

Moje pocity tedy znáte. Četli jste knížku? Líbila se vám? 
Kdybyste pro mě měli nějaký nápad na anglickou knížku, která se bude dobře číst a zároveň bude trochu i na úrovni, dejte vědět, ráda si přečtu! (I když teď budu asi číst hlavně věci k diplomce...achjo!) 
Mějte se krásně, 
Kač! 

How to dress up for a job interview

pondělí 19. září 2016

Krásný den!

Jak jistě dobře víte z mých předchozích článků, začala jsem po návratu do Prahy hledat nějaký ten stálejší úvazek v práci. Je to především proto, že cítím, jak jsem v jiných bytech svázaná a nemůžu si nic dělat po svém. Doma, ale i u Honzy jsou naše maminky, které máme oba moc rádi, ale také bychom si rádi vedli svou domácnost podle svého. Především já. A především kuchyň. Haha, schválně dejte vědět, jestli ten pocit znáte.


Po spoustě odeslaných životopisů (už bych je asi nespočítala ani na prstech obou rukou), motivačních dopisů (ty taky ne), vypracovaných úkolů pro copywritery (ty bych možná ještě spočítala), se mi stalo to, že kromě „Omlouváme se, ale vybrali jsme si někoho, kdo měl více zkušeností (přestože v inzerátu se jasně psalo, že zkušenosti nerozhodují), jsem byla pozvána na pár pohovorů. Sláva! No, a dnes bych se s vámi ráda podělila o to, co jsem si ten den vzala na sebe. 


How to dress up for a job interview

Krásný den!

Jak jistě dobře víte z mých předchozích článků, začala jsem po návratu do Prahy hledat nějaký ten stálejší úvazek v práci. Je to především proto, že cítím, jak jsem v jiných bytech svázaná a nemůžu si nic dělat po svém. Doma, ale i u Honzy jsou naše maminky, které máme oba moc rádi, ale také bychom si rádi vedli svou domácnost podle svého. Především já. A především kuchyň. Haha, schválně dejte vědět, jestli ten pocit znáte.


Po spoustě odeslaných životopisů (už bych je asi nespočítala ani na prstech obou rukou), motivačních dopisů (ty taky ne), vypracovaných úkolů pro copywritery (ty bych možná ještě spočítala), se mi stalo to, že kromě „Omlouváme se, ale vybrali jsme si někoho, kdo měl více zkušeností (přestože v inzerátu se jasně psalo, že zkušenosti nerozhodují), jsem byla pozvána na pár pohovorů. Sláva! No, a dnes bych se s vámi ráda podělila o to, co jsem si ten den vzala na sebe. 


Myslím si, že u pohovoru hodně záleží, do jaké společnosti jdete. Já jsem šla do takových, kde jsem předvídala, že oblečení nebude až takový problém, ale malinko víc „slavnostnější“ a malinko více „business“ by neuškodilo. Ne ale moc. Už jsem dokonce slyšela od lidí, že jim na pohovor přišel klučina v obleku a byl spíše pro smích, než pro dobrý dojem – s čímž se ale úplně neztotožňuji. Uznávám, je strašně těžké odhadnout, co si vzít a já bych to nepřeháněla ani na jednu stranu. Proto jsem dvakrát po sobě zvolila tento outfit. 


Za sebe bych doporučila jeden elegantní prvek, a zbytek doplnit nějakými basic kousky tak, aby k němu hezky sedly. Já jsem jako tento elegantní prvek zvolila kalhoty, které můžete vidět na fotkách. Jsou to klasické, společenské kalhoty, které jsou ale zajímavé délkou - jsou ke kotníkům a mají pásek, který se uváže jako taková veliká mašle. Kupovala jsem je v zimních slevách v Reservedu a tak si myslím, že už je asi neseženete, ale spoustu podobných, nebo i zajímavějších střihů jsem našla tady, na stránkách  otto-shop.cz. Zbytek už jsem doplnila jen obyčejným tričkem a klasickými mokasíny. Myslím si, že touto kombinací se nedá nic zkazit. Pokud však pokukujete po místě, které vyžaduje opravdový business look, doporučuji tričko vyměnit za bílou košili nebo halenku, což ještě třeba doplníte sáčkem. Můžete také zvolit lodičky, já mám ale jistější krok v botách bez podpatků, proto jsem zvolila ty :).

Nevolila jsem k outfitu ani kabelku, ale batůžek, protože ty mě v poslední době hodně baví a usnadňují mi život (a také mým bolavým ramenům). Tento mám také ze slev, z Alda. 


Důležité je samozřejmě na pohovor přijít včas! Po dlouhé době – snad od prvního stupně na základní škole, zase vlastním jedny hodinky. Myslím si, že na pohovoru byste měli telefon schovat do tašky, a moc jej nevytahovat. Abyste měli přehled o čase, jsou hodinky opravdu ideálním parťákem. Já jsem po těchto pokukovala snad rok! A konečně je můžu nosit. Jsou značky Meller , tak se na ně podívejte. Přijeli za mnou až ze Španělska (a to do druhého dne!), a líbí se mi, že je nikde nepotkávám (jako je tomu třeba u bloggerkami oblíbené značky DW). I cena byla přijatelná, stojí v přepočtu kolem dvou tisíc.


No, a když už budete v té práci, musíte si pořádně zapamatovat všechny schůzky, deadline, nebo třeba team buildingy. Nevím jak vy, ale já jsem stále papírový člověk, a diář je pro mě v tomto případě nezbytností. Ten letošní mám z Papelote , a už bych mohla začít pokukovat po nějakém na příští rok. Víte o nějakém?


Pochlubte se, v čem jste kdy byli na pohovoru vy? Inspirovala jsem vás trošku, nebo byste takto na pohovor rozhodně nevyrazili? :)

Mějte se krásně!

Kač <3 

How to dress up for a job interview

Krásný den!

Jak jistě dobře víte z mých předchozích článků, začala jsem po návratu do Prahy hledat nějaký ten stálejší úvazek v práci. Je to především proto, že cítím, jak jsem v jiných bytech svázaná a nemůžu si nic dělat po svém. Doma, ale i u Honzy jsou naše maminky, které máme oba moc rádi, ale také bychom si rádi vedli svou domácnost podle svého. Především já. A především kuchyň. Haha, schválně dejte vědět, jestli ten pocit znáte.


Po spoustě odeslaných životopisů (už bych je asi nespočítala ani na prstech obou rukou), motivačních dopisů (ty taky ne), vypracovaných úkolů pro copywritery (ty bych možná ještě spočítala), se mi stalo to, že kromě „Omlouváme se, ale vybrali jsme si někoho, kdo měl více zkušeností (přestože v inzerátu se jasně psalo, že zkušenosti nerozhodují), jsem byla pozvána na pár pohovorů. Sláva! No, a dnes bych se s vámi ráda podělila o to, co jsem si ten den vzala na sebe. 


OUTFIT|| wine food festival

úterý 13. září 2016

Přijde mi, že mi letošní léto úplně proteklo mezi prsty a zmizelo v nenávratnu. Venku je sice stále hezky, ale snažím se teď chodit co nejvíce do práce, abych se mohla konečně osamostatnit a najít nějaký byt. Takže si to bohužel moc neužívám. Žiju ve skutečnosti, kdy ráno jdu z domova v 17 stupních a domů přicházím ve 31°.

Kutná Hora trip |+OOTD

středa 7. září 2016

Krásný den vám všem :),

nedávno jsme si s Honzou udělali výlet do Kutné Hory. Já jsem tam nikdy nebyla, a strašně se mi tam líbilo, takže vám toto místo jako tip na výlet můžu jen doporučit!

Také bych vám ale doporučila si s sebou přibalit trochu víc pevných nervů, než obvykle, protože je to samozřejmě turistické místo. A to nejen pro Čechy, ale také pro naše Asijské přátele. Prvně jsme jeli do Kostnice, kde jich tedy bylo nejvíc. Místo tím velkým, turistickým davem trochu ztrácí na posvátnosti, ale i tak mi z Kostela Všech Svatých běhal mráz po zádech. Celá vesnice Kostnice je v podstatě postavena na bývalém hřbitově. Přímo kostel Všech Svatých je také na hřbitově - ale ještě existujícím, a menším. Uvnitř jsou poskládané kosti do pyramid. Prý je kdysi skládal slepý mnich. Je to hodně zvláštní a silné místo, určitě stojí za návštěvu!

Kostel všech Svatých

Vzpomínka na Záhřeb

úterý 30. srpna 2016

Zdravím,

spolu s fotkami k minulému článku jsem v telefonu našla tyto fotky šatů, které jsem si koupila ještě v Záhřebu. A protože už nás čeká asi jen pár posledních, hezkých dní, rozhodla jsem se, že je na čase vám je zveřejnit. Až bude venku 20°, tak už to nebude tolik aktuální.

With pictures from last post I also found those "Outfit of the day" pictures, from last days in Zagreb. And because there is just a few last nice days, I decided to show you. 


Toto léto jsem si hodně zamilovala košilové materiály, a mohla bych z nich mít snad vše. Hodně to podporuje Zara, a poté se mi také hodně líbí Instagram mojí bývalé kolegyňky od hostesek, a také bloggerky Tessie, která začala tohle léto šít svoje vlastní věci. Sleduji ji celé léto a zároveň plánuji, s vidinou stěhování, pořídit do nového bydlení šicí stroj, navštívit nějaký kurz a začít také šít svoje kousky. Snad na to najdu čas :) Pokud máte nějaký typ na kvalitní šicí stroj, dejte mi vědět! 

This summer I fell in love with those "shirt" materials, and I cold have litteraly everything made from that. My ex-collegue from hostess, and also blooger (but better) Tessie started with sewing her own clothes and I really like. I watch her and her work all summer and I would like to sew my own things too. Watch her on her Instagram :). 

Summer 2016 photo diary

čtvrtek 25. srpna 2016

Ahoj! 

Když jsem přemýšlela, o čem bych mohla napsat (nebo spíš jaké fotky bych mohla vložit) do dalšího článku, moc mě toho nenapadlo. Mám tady ještě fotky z Kutné Hory, na které se chystám a také outfit odtud, ale to ještě počká. Dneska jsem tedy jen projela telefon a vybrala jsem pár fotek, které mi budou nejspíš připomínat toto léto :). Přišlo mi škoda se o ně nepodělit a nenapsat vám k tomu nějaký ten popisek.

Léto ještě není u konce, ale já od prvního nastupuji do práce a hodně se toho bojím. Musím ještě dopsat diplomku a udělat státnice, a doufám, že to při práci na plný úvazek vládnu. Chci se už ale osamostatnit, protože vidím, že tak, jak to je, to dál nejde. Potřebujeme se s Honzou odstěhovat, a aby se to mohlo uskutečnit, potřebuji práci. Opouštění práce hostesky je pro mě ale uvnitř takovou smutnou událostí, do které se mi moc nechce. Je to spojené se školou, studentským životem a takovou nespoutaností, a vím, že tím ukončuji svoji mladou etapu života. Abych byla upřímná, vůbec se mi do toho nechce. Ta práce má svoje mouchy, a občas už mi opravdu lezla krkem (jednou, když jsem hodně pracovala, jsem už ani nevnímala, kde budu pracovat a přijela jsem místo na Žofín do Rudolfina. Nebo teď jsem dělala na Lipně a dvě noci jsme měly spát ve stanu. Lidé taky nejsou vždy nejmilejší a klienti jakbysmet), na druhou stranu je mi z toho tak nějak úzko. Nemám ráda stereotyp a líbilo se mi, že jsem pokaždé pracovala jinde, podívala jsem se na místa, kam bych se třeba sama ani nepodívala :). 

Vždycky jsem si myslela, že bych pak mohla jít dělat koordinátorku do nějaké takové agentury, ale vlastně jsem to nakonec ani nezkusila. No uvidíme, co přinese život, třeba mě to tam ještě vrátí :)

A teď konečně k těm fotkám! :)

 Ještě ze Záhřebu z klubu :)

How we fell in love with Dubrovnik

čtvrtek 18. srpna 2016

Procházíme po uklouzaných kvádrech Dubrovnických uliček. Nad hlavami nám přímo křičí tisíce a tisíce vlaštovek. Kolem nás pulzuje večerní přímořský život místních, ale i turistů. Architektura domů nás přenáší o celá století zpátky. Objímá nás teplý Chorvatský večer. 
Otáčím se za krásně upravenými a dokonale oblečenými ženami a přeji si vlastnit jejich cit pro módu, stejně tak, jako zvedám hlavu a pozoruji všechna okna, zelené či bílé okenice na nich, historické památky zmizelých dní. Představuji si, kolik lidí a v jakých stoletích procházeli stejnými místy, jakými nyní procházím já. V hlavě mi se mi rodí jediná myšlenka: tady bych chtěla zůstat navždy. 
***

Přestože naše dovolená v Chorvatsku trvala přes týden, články z ní udělám jen dva. První (o Zadaru) už jste si mohli přečíst tady. Druhý přichází právě teď. Cesta do Dubrovníku je hodně dlouho po dálnici, kdy toho moc nevidíte, ale je pravda, že můžete pozorovat, jak se krajina kolem mění. Poslední asi hodinu cesty už ale dálnice není, a to je asi nejhezčí část. Podél cesty je spousta stánků s čerstvou zeleninou či ovocem, každý se snaží prodat, co vypěstoval. Navíc jsme jednu chvíli projížděli kolem výhledů na taková políčka, což můžete vidět i na fotkách. Lidé v Chorvatsku hodně pěstují, a to se mi moc líbilo. Hodně to bylo vidět u mé spolubydlící, kterou jsem navštívila. Ti mají celou zahradu a v podstatě veškerou zeleninu si pěstují sami :).


Jaké je vaše léto? || OOTD

čtvrtek 11. srpna 2016

Ahoj! 

Toto léto se tedy, alespoň podle mého, moc nepovedlo. Jeden den je hezky a pak další tři dny prší. Co vy na to? Možná je to tím, že jsem dovolenou absolvovala už v podstatě na začátku léta, a teď se nemám tolik na co těšit :). Pamatuji si ale, že jsme vloni jezdili snad každý víkend k vodě a letos jsem se koupala jednou a to v pondělí na chalupě, v bazénu.


Jak se nám Zadar nelíbil, ale vlastně jo (+ outfit)

pátek 5. srpna 2016

Zdravím, 

dnes bych chtěla ještě stále pokračovat Chorvatskem. Jak možná z mých sociálních sítí víte, po skončení Erasmu přijel Honza, a měli jsme v plánu procestovat pobřeží.
Tak trochu jsem před sebou tento článek valila, jako velikou kouli. Honza se mě pořád ptal, kdy konečně napíšu blog o Chorvatsku, a mě se do toho stále nechtělo. Chci vám o něm ale povyprávět, tak jdu na to. 


Jen tři přání

úterý 2. srpna 2016

Ahoj všichni moji čtenáři!

Dnešní článek bude trošičku jiný (a pravděpodobně zase delší), než které jsem doposud publikovala a sama moc nevím, jak jej uvést. A jak jej uchopit. Chopím se toho ale tak, jak mi moje mysl bude našeptávat, a jak mé prsty budou klouzat po písmenkách. Snad neudělám nějakou ostudu :).

Mám jednu otázku. Kdybyste měli možnost tří přání, jaká by to byla? 


Klidně mi je napište do komentářů, nebo si je nechte jen ve svých myšlenkách, to záleží na vás. Já bych si v současné době určitě přála, aby lidé přemýšleli hlavou a nenechali si našeptávat bláznivými náboženstvími. Chtěla bych, aby na světě neexistovala nenávist a aby se lidé navzájem podporovali. Klasické klišé, která pravděpodobně klišé zůstanou.

Erasmus aneb vykročení z mojí komfortní zóny

pondělí 25. července 2016

Milí čtenáři!

Den, kdy začínám psát tento článek tomu jsou předně 4 dny, co jsem se vrátila z Chorvatska domů, a začala se mi v hlavě rodit myšlenka toho, že bych možná mohla napsat malé shrnutí tohoto pobytu. Co mi těch 5 měsíců dalo a co mi vzalo. Začínám jej psát, jak už jsem řekla čtyři dny po návratu, ale dokončení očekávám trošku později. Chci si s tím vyhrát, napsat, co mám v hlavě a poté třeba ještě jednou přečíst a doplnit.

Co bych vám ale chtěla napsat na začátek je jediné. Pokud máte možnost na Erasmus jet, jeďte! Užijete si to, poznáte novou kulturu, nové lidi, nové přátele. Nový pohled na život!

Pokud jste na mém blogu poprvé, nebo vás sem zavedl vyhledávač a nevíte, kde jsem byla, tak jsem byla v Záhřebu, hlavním městě Chorvatska. Dobře, není to úplně Anglie, Německo, nebo nějaká taková "vyspělejší země", řekla bych ale, že vyspělá je dost podobně jako Česká republika. V něčem více, v něčem méně :) nejlepší by bylo shrnout to do bodů, ať se vám v tom hezky orientuje.


Výletníci na Hluboké

čtvrtek 21. července 2016

Ahoj všichni!



Když jsme byli s bráchou mladší, prázdniny pro nás znamenali být jeden měsíc u táty (a u babičky) v Pražských Jinonicích a druhý měsíc jsme strávili s mamkou. Dneska bych si ráda zavzpomínala na ty Jinonické prázdniny. 

Weekend trip: Omiš + Split

úterý 12. července 2016



Ahoj všichni! 

Chtěla bych se s vámi ještě podělit o jeden výlet, který jsem absolvovala především díky tomu, že moje spolubydlící byla Chorvatka, která bydlí kousek od Splitu v městě jménem Omiš. Myslím si, že lidé, kteří jezdí na dovolenou do Chorvatska budou tuto (také turistickou) destinaci znát. Město leží mezi Splitem a Makarskou, a bylo hrozně milé, že jsem tam mohla zůstat, ještě u rodiny mojí spolubydlící. Celá rodina byla hrozně milá a kdo uměl, snažil se na mě mluvit tak, abych rozuměla. Sestra Tiny umí anglicky, takže se mnou mluvila hlavě ona. Rodiče neuměli, ale bylo roztomilé, že i tak se mi snažili občas něco říct. :)

Outfit: Welcome home!

pátek 8. července 2016

Ahoj!



Od té doby, co jsem se vrátila pozoruji lidi, které potkávám na ulicích a mám jednu věc na srdci, se kterou bych se vám chtěla svěřit.

Než jsem odjížděla, a i celkově v Záhřebu jsem měla pocit, že dělat blog nemá smysl. Je tady takových blogů, že nemám vůbec šanci se prosadit. A lidi kolem mě jsou všichni hezky oblečení, takže ani nemám proč bych jim chtěla ukazovat na fotkách, jak se oblékám já. Když jsem procházela centrem Záhřebu, většinou jsem si připadala natolik nestylová, že focení outfitů na blog mi přišlo ještě zbytečnější. Lidé v Chorvatsku se umí opravdu hezky oblékat!

Roadtrip: Plitvická jezera

úterý 5. července 2016

Ahoj! 

Achjo, musím si vám hned na začátek postěžovat. Už jsem měla celý článek hotový, a celý se mi smazal, takže ho musím psát celý znovu. Pokusím se ho napsat alespoň z poloviny tak hezky, ale teda, celkem mě to mrzí! Co se dá dělat. Let´s go! 



Poslední výlet, který jsme s Honzou v Chorvatsku udělali, když za mnou byl poprvé, byla Plitvická jezera. Ta jsou zhruba v polovině cesty mezi Záhřebem a Zadarem, pokud byste se tam vydali od moře, ať víte, kde zhruba jsou :).

Roadtrip: Postojenska Jama + Rjeka

úterý 21. června 2016

Ahoj!

V pátek za mnou přijíždí Honza a pojedeme na další "punk raodtrip" tak by možná mohlo být na čase dokončit články z toho prvního, který teda ale zase tak moc punk nebyl. Všechno jsme měli naplánované, ubytování zaplacené, a jen jsme přejížděli. Tentokrát nevíme, kde složíme hlavu, ale o to větší dobrodružství to bude! Jedeme na pobřeží Chorvatska, já už od ostatních celkem vím, kde je hezky, ale kdybyste měli nějaké typy, sem s nima! :)

Pořídila jsem si objektiv 50´a je to hrozně super! :)

Postojenské Jeskyně
Ještě ale k tomu prvnímu výletu. Jeden den jsme se rozhodli, že musíme navštívit Postojenskou Jamu, což je komplex jeskyní (jako u nás třeba Koněprusy apod.) ale mnohem, mnohem větší! Nachází se ve Slovinsku a určitě doporučuji navštívit. Jedná se o jednu z nejstarších a největších jeskyní.
Připravte si ale trochu nervy a taky mikiny. S námi (což není žádné překvapení) šlo do jeskyně mnohem víc přátel z Asie než z Evropy. Nejsem rasista, ale občas - čeho je moc, toho je příliš.

We had to CEE it to believe it (Croatian spring breakes!)

pátek 10. června 2016

Zdravím všechny! 

Jak se máte? Já se učím na zkoušku, a myslela jsem si, že se ke článku nedostanu, ale jsem ze všeho tak nabitá, že mi to nedalo a v pauze mezi učením jsem sedla k počítači. Jsem zvědavá, kdy tento článek dokončím, vidím to na dnešní noc, protože v noci bývám nejvíc produktivní. Vám to je ale v podstatě jedno kdy, protože ho uvidíte, až ho uvidíte :) 



Abych vás uvedla trošku do děje :). Prodloužený víkend 2.-5.6. jsme, jakožto většina Erasmus lidí, strávili na ostrově PAG u Zadaru - ano, je to ten, kde je známá party pláž Zrče. Jestli jste o ní nikdy neslyšeli, doporučuji si něco najít :) (můžu jen říct, že zed kdysi vystupovali takový moje srdcovky jako třeba Armin apod.) a pokud rádi tančíte, doporučuji se sem alespoň jednou v životě vydat. Vím, že tento článek bude asi dlouhý, tak se na to trochu připravte. Moc ho chci napsat i jako takovou vzpomínku pro sebe sama, až si jednou budu číst zážitky z Erasmu :).

Šlo tedy o "Croatian Erasmus Event - CEE", ale jinak můžete říkat třeba Spring Breakes.

Wait to me :)

úterý 7. června 2016

Ahoj všichni :) 
Tohle neni ani post ale chci se omluvit ze na to tady ted chvili nebudu mít čas :) tento víkend jsme strávili na Ostrově Pug a bylo to uplne nejvíc bozi za celou tu dobu co tady jsem :) bohužel se ted musím taky trochu učit a nemam čas na přípravu článku. Pak sem ale urcite hned něco přidám, nebojte se 


Tady mate alespoň na pobavení jednu epes foto z party která nakonec stala uplne za prd :D 

See you 
Xoxo Kač ❤️

My favorite places in Zagreb - Booksa

úterý 31. května 2016


Ahoj,

(Hi, sorry I stopped with writing in English, because I did not had any comments in English. So if here is someone who would like to read articles in English, just let me know and I can start again :)

plánovala jsem ještě nějaké typy ohledně toho, co dělat, "když v Záhřebu prší", ale pak přestalo. Haha. Vlastně ne, ale už to není tak hrozné, je tepleji, takže i když prší, dá se schovat někde pod deštník a přečkat to tam.

Většinu času tady trávím na koleji nebo ve škole, ale našla jsem i pár míst, které stojí za to, jsou to moje oblíbená místa, kam se ráda vracím, třeba si sednout nebo si je prostě užít. Udělám vám z toho takovou mini sérii. Někdy bude v článku jen jedno místo, příště jich bude třeba víc najednou.

SLOVINIA - CROATIA ROADTRIP: DAY 4 - Ljubljana

úterý 24. května 2016



Moji drazí, 

jak se máte? Já jsem právě dopsala poslední esej a asi si vyskočím metr vysoko. Mám ji dohromady s jedním Chorvatem a jednou Chorvatkou, tak ještě musí doplnit svoji část, ale jakožto správný "nerd" jsem jim docela dost pomohla. Ze 3000 slov jsem napsala 2000, ups. Tak doufám, že pro ně poslední 1000 slov nebude takový problém, brzy odevzdáme a já budu mít tento předmět pěkně zapsaný v indexu, jakožto HOTOVO. Pak ještě jedna zkouška (tý se bojim, ale doufám, že to bude OK) a můžu jet domůůů :)). 

Dneska ale ještě pokračuji s výletováním. Třetí den jsme přijeli do Lublaně, ale nebylo vůbec hezky, takže jsme si jen zaskočili na večeři k číňanům a zalezli do postele s filmem (s Housem :D). Další den ráno to vypadalo nadějněji, tak jsme se vydali do centra města. 


What to do in Zagreb if it´s raining: Museum

pondělí 16. května 2016



Zdravím všechny čtenáře i nečtenáře :)

Vzhledem k tomu, že už jsem v Záhřebu nějaký ten pátek a asi nebudu lhát, když řeknu, že více než polovinu mého pobytu tady pršelo (puntíky jsem si nedělala, ale je to pravda), mám trochu pocit, že jsem spíš někde v Anglii, než v Chorvatsku. Achjo, podle mě i v Anglii pršelo tento rok míň, než tady.
Rozhodla jsem se, že pro případné návštěvníky sepíšu nějaké body, kam se v Záhřebu schovat, když prší. Co dělat, aby ten den nebyl úplně ztracený. Možná to rozdělím na více článků, protože jsem se docela rozepsala :) tak, začínáme:

Hi guys, 
I decided to write about what to do when is raining in Zagreb. I am here around three months and I swear that here is raining even more than in England. It is a bit annoying. But what to do, when is raining? I want to give you some tips, and I think there will be more articles about that. First topis? Museums. 

SLOVINIA - CROATIA ROADTRIP: DAY 2 and 3 - Slovenian alps and bled

pátek 13. května 2016



Zdravím! 

Tak jsem tady s pokračováním z našeho výletu, těšíte se? 
Druhý den mělo být podle předpovědi počasí ošklivo, ale nějak se to posouvalo a posouvalo, až jsme se rozhodli, že na to kašleme a jdeme prostě ven. Urška, u které jsme byli ubytovaní přes Airbnb nám doporučila výlet na vodopády, který je "jen hodinu cesty od baráku", a tak jsme se vydali. No... říkali jsme se, že budeme dělat, jakože jsme tam došli, ale pravdou je, že nedošli. Cesta byla šílená, nebyli jsme na ni oblečení ani obutí (jediné, co jsme měli, byla veliká svačina, haha - poučení z loňského výletu na Sněžku). Na cestu bychom opravdu potřebovali nějaké pořádné, hikingové oblečení, což jsme samozřejmě ani jeden neměli. Došli jsme tedy asi do poloviny, a řekli jsme si, že to vzdáme a raději si zajedeme někam na nějaký dobrý oběd. 

Hello! 
I am here with new post from ours roadtrip are you looking foward? 
Second day supposed to be really rainy day, but in the end it wasnt. So we decided to go to see waterfalls which should be just one hour by walk. So, after one hour wolking, we decided to go back, because it was really hiking place and we didnt had any hiking clothes or shoes. Just big snack, haha :) 

Slovinia - Croatia roadtrip: Day 1 - Stara Fužina

úterý 3. května 2016


Ahoj všichni! :)

Snad druhý den, co jsem přijela do Záhřebu jsme s Honzou začali plánovat týden, kdy za mnou přijede. Aby toho nebylo málo, a nenudili jsme se, rozhodli jsme se, že to spojíme s trochou cestování. Slovinsko je malá země nad Chorvatskem (omlouvám se, že to popisuju jako malým dětem, ale sama jsem o Slovinsku skoro nic nevěděla, dokud jsme se nerozhodli ho navštívit a trochu procestovat - snad jen to, že jsem tam taky mohla jet na Erasmus, protože mi v nabídce zbyla ještě Lublaň. Chvilku jsem toho, že jsem tam nejela litovala, ale teď už toho lituji o trochu méně. Proč? To se dozvíte v dalších článcích).

Plán byl takový: vyjedu v 6:55 ze Záhřebu vlakem, Honza v podobný čas z Prahy autem a potkáme se v Rakouském městečku Villach. Na místo jsem dorazila okolo jedenácté hodiny a měla jsem tři hodiny na to, abych počkala na Honzu. Vystoupila jsem z vlaku a vydala se s velikým kufrem jen tak do centra.
Přede mnou se rozprostřelo nádherné město. Sedla jsem si na náplavku, a užívala jsem si sluníčka, které mi ten den zrovna přálo. Bylo nádherně, místo bylo nádherné a přede mnou bylo 10 dní, které jsme měli strávit jen spolu. Znáte to, trochu elektrizující - za chvilku přijede někdo, s kým už jste spolu přes rok ale tak strašně dlouho jste se neviděli. Nepopsatelný pocit!


Istria Roadtrip 2/2

středa 20. dubna 2016

Už je tomu nějaký ten pátek, co jsem psala první část našeho výletu a teď se konečně dostávám k druhé polovině. Napsala jsem v té mezi-době dvě seminárky, chodila jsem do školy, užívala jsem si hezké počasí, přetahovala jsem se s  autem, kdo má přednost na přechodu (auto vyhrálo, ale já se nedám! Nebojte, jsem v pořádku).

V pátek máme sraz s Honzou ve Villachu a pak nás čeká další dobrodružství, o kterém také určitě napíšu na blog. A doufám i v nějaký outfit, konečně! Bohužel počasí nevypadá moc slibně, ale tady se to mění každou chvíli tak uvidíme.

It is a while since I wrote last article and now I will write the second part. In that time I wrote two essays, visited school, enjoyed sun, and had a car accident (dont worry, I am ok :). 

In Friday I will met Honza in Villach and than I will write about it also! I want also some outfit post, so I hope, weather will be nice, becouse it don´t look like it will. But it is changing every day. 

Rovinj 




Istria Roadtrip 1/2

sobota 9. dubna 2016

Ahoj všichni, 

těšíte se na další pokračování cest po Chorvatsku? Zase jsem dlouho nic nepřidala, protože jsem měla lehký zánět spojivek, potom jsem se musela učit na zkoušku a nakonec jsem prostě neměla moc času. Ale vše je snad v tuhle chvíli zažehnáno a doufám, že už budu jen zdravá. Do školy musím napsat nějaké eseje, což mě trochu děsí, ale doufám že to taky dopadne dobře. A za 14 dní už se setkáme s Honzou ve Villachu (doufám, mám nějaké problémy s jízdenkou - jak jinak, nemůže být všecko jednoduché, když to může být i složité přeci!), tak se máte na co těšit! Doufám ve spoustu fotek :)

Minulý víkend jsme se ale dohodli, že si uděláme výlet na nějaké místa v Istrii, půjčili jsme si dvě auta a v sobotu se vydali na cestu. Mám celkem hodně fotek, takže článek rozdělím do dvou. Pojďme na to! 

Hi everyone, 

are you looking foward for new experience from Criatia? I had some stuff to do, so this article is after long time. In two weeks from now I will meet Honza in Villach and I cant wait :) I hope for thousands of pictures :) 

Last week we decided for that, we will do a trip to Istria. We borowed two cars and went. I have too much pistures, so there will be two articles from this trip. Let´s go for it! 

HUM 

První zastávka byl Hum, což je údajně nejmenší město na světě (jestli to je marketingový trh, nebo pravda, těžko říct, ale městečko bylo vážně krásné a rozhodně stálo za to). Bylo opravdu malinké, jen pár dobových domků, kostel, prodejny se suvenýry a jedna hospoda. Víc k tomu ani nemám co říct, protože tam opravdu nic nebylo. Koukněte se raději na fotky :)

First stop was Hum, what should be the smallest city in the world. I dont know if it is marketing or true, anyway city is very nice and worth for that to see it. It was really small - few houses, church, suvenir shops and one restaurant. I dont know what more to say about, lets go to watch pictures from here :) 


Zagorje roadtrip

pátek 25. března 2016

Znovu zdravím :) !

Jak se máte? Dneska bych vám chtěla ukázat pár fotek z našeho výletu do "Záhoří", což je část Chorvatska mezi Záhřebem a hranicemi se Slovinskem. Ten den jsme si s holkami z Belgie (Karlien a Nora), Španělska (Silvia) a dokonce i Mexika (Annie) půjčily auto a vyrazily. Malá auta ten den naštěstí došla, a tak nám museli za cenu malého půjčit veliké auto, takže jsme se krásně vešly :)
Fotky jsem skoro neupravovala, jen občas jsem se snažila vytáhnout nějaké barvy. Modrá obloha byla ale opravdu takhle modrá - přísahám!

Hi again :) ! 

How are you? Today I wont to show you a few fhotos from ours trip to Zagorje which is part of Croatia between Zagreb and Slovinia borders. With gils from Belgium (Karlien and Nora), Spain (Silvia) and even from Mexico (Annie) we borowed a car. Actually smal cars were already gone so we get big one for the price of small one :). 
Pictures are not too much edited, only little, sometime I tried to improve some colours. But blue sky is natural - I swear! 

Marija Bistrica

Spring in Bundek

pondělí 21. března 2016

Ahoj!

Tak konečně to je tady, jaro se blíží :) Dnes mám pro vás opravdu jen pár fotek ze soboty, kdy jsme se s Tinou (moje spolubydlící), vydaly ven do parku jménem Bundek, načerpat trochu energie ze sluníčka. Bylo moc hezky, lidé už v parku grilovali, sportovali, nebo jen posedávali u kafe, ale i tak jsem šla raději v kabátu. Pořád se necítím úplně na 100%, tak jsem to nechtěla podcenit, a víme, že to se na jaře stává velice často! Máme pocit, že jaro už začalo, ale ono zase tak teplo není - no a pak bum, jsme nemocní. Už se těším, až mi bude líp, jak začnu v těchto krásných parcích běhat. Dneska máme tedy bohužel zase upršený den.

Jak je u vás? Jsem zvědavá :)

Hi
Finally, spring is comming! Today I have for you a few photos from saturday. With my roommate Tina we went to the park called Bundek. It was such a beautiful day - people in park had their barbecues there, they were running etc., or they had a coffee outside - but I am still not on 100% healthy, so I took also my coat on me. I cannot wait when I will be finally better! I want to go running so much in this beautifull weather. But sadly, today we have another rainy day. 
How are you? What is your weather? :) 

Kač <3


New in || Záhřeb

pátek 18. března 2016

Ahoj všichni!

(Hi everyone! Today I write about shopping and about that, I would like to start thinking about shopping differently. There are two bloggers in czech, who started propagate "second hand" concept and I like it very much :) (Second hand and buying one highquality clothes instead of ten not too much quallity). Hope you understand me, it is hard to explaine in English :)

Dneska trochu jiné téma. Hodně bojuji s tím, že "new in" články nemám moc ráda. Víte proč? Přijde mi to takové povrchní, ukazovat, co má někdo nového. Nakonec to čtenáři stejně uvidí v outfitu. Bohužel, ještě jsem nenašla nikoho, kdo by mi tady mohl fotit outfity, a doteď na to ani nebylo moc hezké počasí, tak uvidíme, jak to bude do budoucna :) (s počasím i focením :D) Nemám ani připravený jiný článek, protože jak jsem byla nemocná, nikam jsem se moc nedostala.

Já jsem se rozhodla, že zatnu zuby a nové kousky vyfotím. Není jich moc, ale třeba by se vám tento článek mohl líbit, nevím - klidně napište, jaký názor na tento typ článků máte vy.

Chtěla jsem jen zmínit něco, čeho jsem si tady všimla, ale až poté, co mě na to upozornila jedna kamarádka. Oblečení většinou vyjde na stejné peníze jako v ČR, ale slevy tady nejsou nic moc. Většina věcí se pohybuje i ve slevě okolo 99 kun (cca 350,-), větší věci (kabáty atd..) třeba 199 kun (cca 700,-). Nevím, ale třeba za sukni ve slevě mi  350 korun přijde hodně. Obchody jsou tady v podstatě stejné (jediné, co jsem tady včera objevila navíc, je Zara home! Ách :)) A celkově se mladé Chorvatky oblékají moc hezky a moderně. Přišlo nám to hodně zvláštní, v zemi, kde je okolo 20% lidí nezaměstnaných jsou i slevy takhle vysoko. Což znamená, že lidi to nejspíš kupují a obchody tedy nemusí tlačit cenu dolu. Zvláštní :)

Každopádně, nechci tady utrácet moc, ale je to těžké, když s sebou máte tak desetinu šatníku. Koukala jsem, že jsou tady hodně rozšířené second handy (především Textil House), a chtěla bych zkusit shánět nějaké kousky tam. Toho jsem si všimla hned na začátku a pár dní zpátky mi kápla do noty Martina s The Blondieverse, která se společně s Annie Rockwell rozhodla nakupovat převážně touto cestou a netlačit své čtenáře k tomu, aby utráceli nesmyslné peníze v mainstream obchodech jen proto, že to ostatní bloggerky dělají. Moc se mi jejich nápad líbí, a chci to zkusit také v praxi! Takže #recyklacemusibejt je něco, čím se chci začít řídit, i když vím, že to nebude úplně snadné :)

Co na to říkáte vy? Líbí se vám takový nápad?

 Kabát jste viděli už minule :)

Through my iPhone V. - Záhřeb

sobota 12. března 2016

Zdravím :)

Třetím dnem mi není moc dobře, přeci jen jsem v tom kině  minulý týden asi nastydla, jinak si to totiž nedokážu vysvětlit. 
Rozhodla jsem se tedy, že udělám alespoň nějaký článek s fotkami z telefonu od chvíle, kdy jsem přijela. Snad se vám to bude líbit :) 

Hello :) 

I am not feeling very well third day - I think it is because of that waiting for a taxi last week. I decided to show to you some of photos from my telephone since I arrived in Zagreb. I hope you will like it :)



První den to byl trochu šok - první pokoj na koleji. Ale moje spolubydlící byla hrozně fajn, bohužel se po třech dnech vyměnila za druhou, která si pouštěla fén, aby se mohla soustředit. Moje nervy to nevydržely a zažádala jsem si o změnu koleje.

First day in dormitory was little bit shock. But my first roommate she was great! Anyway it was so small - I decided to change my dormitory. 

6. 3. 2016 | Cemetary Mirogoj

pondělí 7. března 2016

Milí čtenáři!

O víkendu nás v Záhřebu zůstalo jen pár, takže jsem šla v pátek do kina na DeathPool (a byla to hrozná kravina! Pardon) s Pavlem (mým Buddy) a s Filipem. Kino končilo snad v půl jedné, a přesně před nosem nám ujela tramvaj, takže jsme se rozhodli, že si zavoláme taxíka. Ovšem to jsme netušili, že na něj budeme čekat zhruba hodinu. Uf. Love it! V zimě, mám trochu dojem, že cítím močák, doufám, že z toho nic nebude!

Rozhodla jsem se také pro takové rychlé komentáře v angličtině, protože mě o to pár přátel tady žádalo. Tak doufám, že to pak budou číst a že to ocení :) Omlouvám se, vím, že anglická gramatika není moje nejsilnější stránka, ale budu se snažit a snad se to u časem zlepší.

V sobotu jsem dělala věci do školy, a večer jsme se na chvíli vypravili do baru. Bylo to fajn :) byla jsem snad poprvé jako jediná Češka, takže jsem musela mluvit a bylo to super! Hrozně jsem si to užila.

Druhý den ráno chtěl jít Filip na výlet na hřbitov, tak jsem se přidala. Byli jsme já, Filip a Darius (taky Erasmus).
-
My dear! 

On the weekend stayed in Zagreb only a few of us. Everybody else spent their time in Belegrade. I visited a cinema in Friday - we saw the DeathPool movie with my buddy Pavel and with my friend Filip. Actually me and Filip didn´t liked that film at all. I like Marvel´s films but I think, this was stupid one. The film ended at 0:30 and we missed tram so we called a taxi and waited for ages for it. I think I can feel my urinary bladder now. I hope it will be better tomorrow. 

I decidet also - because some of my friends here - start writting in English. I know I am not the best one so please, be inguldent

In Saturday I did my school stuff all day long and evening we went to the bar. It was awersome, because I was the only one Czech so I had to speak english all evening. 
Next day we decided to go visit Cemetary in Zagreb. Me, Filip and Darius (also Erasmus :)). 


28. 2. 2016 || Trip to Varaždin

čtvrtek 3. března 2016

Ahoj!

Poslední neděli jsme se vydali do města na sever od Záhřebu, které se jmenuje Varaždin. Je to v podstatě bývalé hlavní město (ještě z dob, kdy hlavní města neexistovala, a jednalo se spíše o nejdůležitější město z ekonomického, mocenského a ještě dalších hledisek). Do Záhřebu se toto všecko přestěhovalo poté, co město vyhořelo. Místní mu říkají "malá Vídeň", protože je v podobném stylu jako Vídeň.

Ve Vídni jsem sice byla jen jednou, ale řekla bych, že je to trochu nadnesené :D ... Ale i přesto to tam bylo moc krásné. Mě se město asi líbilo dokonce víc, než Záhřeb :). Fotek mám celkem hodně tak pojďme na ně!



Návštěva ZOO

sobota 27. února 2016

Ahoj všem!

Dneska se celý den válím, protože jsme měli včera uvítací párty a tak jsem pochopitelně unavená. Sešli jsme se tady už jako celkem dobrá parta, za což jsem moc ráda.


Ve středu jsem byla v Zoo. Vstup stál v přepočtu asi 50 korun, a stejně jsem neměla co dělat, tak to bylo fajn :) Mám pár fotek, bohužel ze Zoo jsem moc nadšená nebyla. Zvířat tady mají docela málo, oproti těm v Česku, ale to by mi ani tolik nevadilo. Co jsem ale doteď nerozdýchala jsou ty mini výběhy, které zvířata mají. Některá mají přijatelné, ale třeba pavilon opic je tedy otřesný.

Next days in Zagreb

středa 24. února 2016

Ahoj všichni! 

Jak se máte? Jste zvědaví, jak pokračuje moje cesta za dobrodružstvím? :)


Ve skutečnosti nic dramatického. V pondělí jsem byla ve škole, zařídila jsem si asi tak milion papírů, a jeden mega veliký index - vyfotím vám ho, až se ke mě vrátí, nyní leží někde na studijním, ale přišlo mi to opravdu zábavné, protože u nás se už všecko dělá elektronicky. Bohužel/ bohudík, jsem se také dozvěděla, že naše přednášky budou probíhat formou konzultací. Všichni učitelé, které máme učí v Chorvatštině a poté mají se zahraničními studenty konzultace, kde je okolo pěti studentů. Jsem na to zvědavá, a trochu se toho bojím, ale doufám, že to bude v pořádku.

Erasmus v Záhřebu, den druhý

pondělí 22. února 2016

Ahoj všichni!

(Jen na úvod malý časovač spojitosti. Psala jsem článek včera, ale zveřejňuji ho až dnes, protože jsem se k tomu nějak nedostala J )



Své pokračování v cestě za dobrodružstvím bych začala ještě koncem prvního dne. Článek jsem psala v jedné kavárně, která je asi deset metrů od naší koleje, ale strašně to tam smrdělo cigaretama (což mi přijde, že smrdí vždy a všechno tady. Bohužel pro mě). Když jsem se sebrala, a vrátila jsem se zpátky na kolej, zjistila jsem, že je tady i moje spolubydlící, která vypadá úplně super a normálně. Taky jsem jí to hned musela říct! You are so beautiful, I was worried about my roommate!“ Chudák. Ale vypadala taky ráda, že jsem v rámci možností normální. Bohužel říkala, že pravděpodobně ve středu už na koleji nebude, ale bude tady její kamarádka, která je také „hezká a normální“. Bože, co si ty lidi o mě musí myslet.

Jak se zabalit na Erasmus a tak trochu i první den.

sobota 20. února 2016

Jestli jsem při balení na Erasmus něco postrádala, tak to byl  článek, kde by se uceleně psalo, co si s sebou mám vzít. A už asi také vím proč. Ono to asi ani nejde napsat. Můžu napsat zpětný seznam, třeba za 14 dní, kde napíšu, co se mi nejvíc hodilo a co naopak ne. A jestli jsem zapomněla na něco důležitého, co mi chybí. Chcete?

Balit jsem začala asi 4 dny před odjezdem. Samozřejmě, největší kufr, co vlastníme, jsme zrovna neměli doma - měla ho maminka jednoho z kamarádů mého bráchy, a když jsme jí volali, mohla nám ho předat až za další tři dny. Uf.
Započala akce balení - doporučuji, uklidit si nějaký kout, pohovku, stůl... cokoliv, kam budete věci skládat, a kde je hezky uvidíte. Doklady, trička, mikiny, plavky, spodní prádlo a tak dále a tak dále.

Samozřejmě záleží, kam jedete. Doporučuji si zjistit, jaké tam je průměrné počasí, zda si zabalit spíše žabky, nebo kozačky. Já jela do Záhřebu v Chorvatsku. Nikdy v životě jsem v Chorvatsku nebyla! No... Je to tady zvláštní, zatím jsem nenašla moc hezkého, co by se mi tu líbilo, ale to předbíhám. Snad jen to, že jim celkem rozumím. Skladiště a čaj. A med. To mi stačí k domluvení se!


OOTD || Winter in Prague

středa 10. února 2016

Ahoj všichni!

Také už se tak nemůžete dočkat, až bude teplo? Já šíleně! Prosím, ať už je alespoň nad 15°. Dneska jsme po dlouhé době vyběhli vyfotit nějaký ten rychlo-outfit, a vzhledem k tomu, že moje učení už stejně stojí za prd nic, tak jsem se rozhodla k němu přidat pár slov, nebo myšlenek, které mě napadají. Ale teplo nám tedy rozhodně nebylo. To můžete vidět na mém červeném nose a také na tom, že jsou fotky jen čtyři - rychle jsme zase utekli. (A nebojte, bundičku jsem měla pod normální bundou, nejsem blázen! :)


Určitě jste si všimli (možná že ne, tolik pravidelných čtenářů zase nemám), že jsem si udělala menší pauzu. Bylo to z několika důvodů
Tím prvním byla bezesporu škola. Navalilo se na mě zkouškové, a přestože toho nebylo moc (spíše málo - oproti jiným semestrům), špatně jsem si to rozvrhla a v podstatě pořád něco dělala - ale nikdy nic pořádně. K tomu jsem chodila do práce, a ono se to nakupí, že prostě najednou nemáte na nic čas. V pátek mě čeká poslední zkouška, které se trochu bojím, ale snad ji zvládnu.

OOTD|| Curly hair, black & brown

středa 20. ledna 2016


Ano, jsem ostuda ostudná! Takhle dlouho nepřidat žádný článek! Musíte mě ale omluvit, každý sen se pilně učím, a jsem ten typ osoby, který když otevře počítač, tak už ho pak jen tak nezavře. Aneb, a tak jedno video mě přeci nezabije... jé koťákta, štěňátka... pocém!

Tento outfit je focený už asi před deseti dny (bylo to v té době, kdy poprvé sněžilo, a pak to trochu roztálo, což je za mnou asi také trochu vidět). Vlastně to bylo ve stejný den, kdy jsem fotila Jak si natočit vlasy během deseti minut - což se Vám podle ohlasů strašně líbilo, chtěli byste víc takových článků? :) Vlnité vlasy mi vydržely i na toto focení :)

Jak na wavy hair za 10 minut

pondělí 11. ledna 2016

Moji milí čtenáři!

Mám toho teď nějak moc, každý den jsem sice na počítači, ale snažím se na něm udělat něco do školy a přitom mám pocit, že mi vůbec nic neubývá. Dneškem začíná týden předtermínů, které ovšem nikdo nevypsal, takže se mi vše posouvá na neurčito, což mě vůbec netěší. Kór když vidím, jak všichni kolem mě zdolávají jednu zkoušku za druhou. 

P.S.: Nechala jsem si v Brow Baru upravit obočí (Sephora Palladium), a je to nejlepší investice tohoto roku! Jsem z toho fakt nadšená! Vidíte rozdíl?

Dost stěžování. Když jsem včera přemýšlela, co bych mohla na blog dát ještě kromě outfitu, napadlo mě, navlnit si právě do outfitu vlasy, že ho tak oživím. A nafotím u toho postup! Mám ráda vlnité vlasy, myslím si, že mi to sluší, ale v zimě bývá často takové počasí, že mi to moc dlouho nevydrží. Nevím, co s tím, protože to je asi dáno mými vlasy. 

Každopádně během dvou let, kdy vlastním kónickou kulmu (používám Remington Pearl Ci95 a jsem s ní spokojená), jsem si na ni zvykla natolik, že bych nechtěla jinou. A také jsem se s ní naučila, jak udělat vlny během chvilky. Tak se pojďte inspirovat! 

Travel || Drážďany

středa 6. ledna 2016

Zdravím všechny své čtenáře!


Moc Vám chci poděkovat za komentáře u předchozích článků :) strašně jste mě potěšili!

 
template design by Studio Mommy (© copyright 2015)