KATIE BUTTERFLY: SLOVINIA - CROATIA ROADTRIP: DAY 4

Moji drazí,

jak se máte? Já jsem právě dopsala poslední esej a asi si vyskočím metr vysoko. Mám ji dohromady s jedním Chorvatem a jednou Chorvatkou, tak ještě musí doplnit svoji část, ale jakožto správný "nerd" jsem jim docela dost pomohla. Ze 3000 slov jsem napsala 2000, ups. Tak doufám, že pro ně poslední 1000 slov nebude takový problém, brzy odevzdáme a já budu mít tento předmět pěkně zapsaný v indexu, jakožto HOTOVO. Pak ještě jedna zkouška (tý se bojim, ale doufám, že to bude OK) a můžu jet domůůů :)).

Dneska ale ještě pokračuji s výletováním. Třetí den jsme přijeli do Lublaně, ale nebylo vůbec hezky, takže jsme si jen zaskočili na večeři k číňanům a zalezli do postele s filmem (s Housem :D). Další den ráno to vypadalo nadějněji, tak jsme se vydali do centra města.

Lublaň jsem také měla jako možnost výběru pro svůj Erasmus a jak jsem již psala, trochu jsem litovala, že jsem si ji nevybrala. Po návštěvě tady toho lituju trochu míň, ale pořád, klidně bych tam jela. Jenže stejně tak bych klidně jela do jakéhokoliv dalšího města, takže mě neberte moc vážně :). Lublaň je hodně maličká. Oproti Záhřebu (ten bych přirovnala svou velikostí k Brnu) a Lublaň ani nevím, možná tak poloviční Plzeň, opravdu nevím. Spíš menší, protože v centru jsme byli za chviličku a to jsme šli pěšky.

Mě se centrum líbilo moc. Malebné kavárny, originální obchůdky, hospůdky. Nádhera. Honza byl trochu zklamaný, ale asi to bylo velkým očekáváním. Uprostřed města je hrad, kam můžete dojít také pěšky - je to trochu do kopce, ale stojí to za to. U vchodu musíte zaplatit vstup, ale pokud nechcete platit, doporučuji jít dovnitř i tak, protože prostě můžete. Můžete se podívat do různých, neplacených míst a pak si připlatit za určitá místa. My jsme si žádnou vstupenku nekupovali a užili jsme si to dostatečně i beztak.

Cestou zpátky jsme se posadili do jedné kavárny, a potkaly tam přítelkyni našeho Airbnb hostitele. Bylo to milé setkání, a určitě bylo zajímavé potkat někoho místního a povídat si spolu o pohledu na svět a tak. Ona sama strávila několik let v Paříži a říkala, že by tam znovu nejela, ale naopak by se ráda přestěhovala do Bělehradu. Tak mě teď trochu mrzí, že jsem tam nebyla, pravděpodobně jsem opravdu přišla o veliký zážitek J.

A teď se podívejte na pár fotek z Lublaně J. Druhou polovinu dne jsme strávili tak, že jsme se šli podívat po nějakých obchodech, chtěla jsem si pořídit objektiv na foťák – 50mm a nikde jsem ho nemohla najít. Nakonec jsem našla, překvapivě v prodejně Nikon (mám Canon, haha). Takže už ho mám a učím se s ním pracovat.