Večer s Above & Beyond, aneb když vás hudba obejme.

Nene, nezavírejte, neutíkejte, přestože posloucháte jiný styl hudby! Teda, pokud chcete, klidně utečte, ale nemusíte se bát, že bych vám něco vnucovala, jen se mi v hlavě honí pár myšlenek, tak jsem je chtěla sepsat. První víkend v prosinci jsme totiž s Honzou jeli (vlakem) do Mnichova, kde jsme měli koupené lístky na, dalo by se říci, moji nejoblíbenější kapelu a to Above&Beyond. 

Obecně nejsem typ člověka, který by odsuzoval někoho podle toho, co poslouchá. Často se mi to ale děje nazpátek. Nemám to ráda, a nemyslím si, že je někdo lepší nebo horší, podle toho jestli poslouchá pop, hip-hop, nebo trance. Pro mě je prostě trance tak nějak "vyšší kultura", než třeba písničky, které se normálně hrají v rádiu a jsou zrovna moderní (i když samozřejmě sama jdu ráda jednou za čas na párty, kde se hrajou "rádiovky").

Ale prostě u trance texty znamenají tak nějak víc, hudba je promyšlenější, a celé to tak nějak dává mnohem větší smysl, než to, co hrají v rádiích. Pokud vám není dobře, tak vás ta hudba obejme a dodá vám sílu. Pokud máte radost, ještě podtrhne tuto náladu. Každý si v ní najde to svoje, každému dává něco jiného!

Mými nejoblíbenějšími interprety jsou Armin van Buuren (kterého podle mě musí znát i laici, kteří se o trance nezajímají) a poté Above&Beyond, které jsem poznala hlavně díky Honzovi. Mým snem bylo se někdy na Armina nebo Above dostat a u Above se mi to podařilo v Mnichově, a byl to jeden z nejlepších zážitků, který s trance hudbou mám!

Jak jsem se k téhle hudbě vůbec dostala? 

No to je snadné, přes kluky. Bývalý mě přivedl k hudbě, i když podle mě jsem to v té době ještě nedokázala tolik ocenit. Potom jsme se rozešli a já začala vyrážet na různé akce s Honzou. Když jsem na tom ještě nebyla moc dobře, pamatuju si, jak mi poslal písničku od Above&Beyond - We are all we need, a já jsem jim tak trochu propadla. A později i Honzovi :D. Vlastně dohromady jsme se dali po akci, kde jsme spolu byli - Markus Schulz v Sasazu. A vlastně Above & Beyond objednával Honza ve Zlaťáku, když jsme spolu ještě zdaleka nechodili. Já jsem brečela a on se mnu i tak dál a dál tancoval, a nakonec jsme tam byli uplně poslední, haha. To jsou vtipný vzpomínky!

Klidně si to pusťte, uvidíte, že to není žádný šílený techno, což si lidi, kteří o trance nic nevědí, většinou představují. Pořád si pohrávám s myšlenkou, že si název téhle písničky nechám vytetovat, ale nevím kam. Uvidíme. 

Samotný večer
V pátek 2. 12. 2016 jsme strávili snad pět hodin na cestě ve vlaku Praha - Mnichov. Přijeli jsme, ubytovali jsme se v hotelu Holiday Inn, který byl asi pět minut pěšky od klubu Backstage Werk, kde měli ten večer vystoupit.

Vydali jsme se na večeři, připravili se a v devět už jsme drželi lístky v rukách a čekali, až se dostaneme dovnitř. Ještě nějaké ověření, občanka, do jiného okýnka, zpátky k prvnímu, razítko na ruku a jsme uvnitř. Jsme překvapeni, jak malý prostor je. Prostě klubovka - ale těšíme se ještě víc, protože to bude komorní a takové akce bývají skvělé! Prostor je velký asi jako Pražský klub Retro. Čekáme nekonečnou frontu na šatnu (to je jediné mínus za celý večer - fronta snad na 30 minut). Během té doby začíná hrát James Grant jako předskokan. Já propadám lehké panice, co když začnou hrát, a my ještě nebudeme mít bundy v šatně? 

Naštěstí se tam dostaneme, odložíme, a už stojíme v davu a užíváme si hudbu. Po chvíli se James rozloučí a přichází ta chvíle, kvůli které jsme tady. První tóny, běhá mi mráz po zádech a nemohu tomu uvěřit. Je to tady. Přicházejí Tony a Jono a začínají hrát. A je to prostě nepopsatelný. Měla jsem naposlouchaný set z Amsterdamu, a tento se mu přibližuje, ale je to prostě na živo, s lidmi kolem vás, kteří je také zbožňují, a je to celé skvělé a nepopsatelné. Jsme jedna taková veliká rodina, která přijela kvůli téhle hudbě, které tady všichni rozumí a pomáhá jim, oprošťuje je od reálného, je s nimi vždy, když ji potřebují. 

Hrají vše, i We are all we need, i Sun and Moon, Thing called love... Prostě všechny moje srdcový písničky, a jsou na živo a nahlas a hudba nás objímá a je to prostě úžasný. Na konci mají i úryvky písniček, a různá motta, které se zobrazují za nimi. A je to přesně takové, jaké jsem si to představovala. Jednoduše skvělé! Loučí se, a my nevěříme, že už je konec. Uchovávám si vzpomínky, i videa. A slibuji sama sobě, že se na ně znovu musím vypravit!
***

A to mi vydrželo doteď. Pokud se zase vyskytnou poblíž, určitě se na ně musím vydat! Nebo klidně i dál, třeba ten Amsterdam zní skvěle! Anebo Londýn. Ještě si s Honzou slibujeme, že se vydáme na jejich akustický koncert, který občas pořádají. Uvidíme. Bylo by to opravdu jako splnění snu.

Chtěla jsem připojit i dojmy z Mnichova, ale asi si je nechám na samostatný článek, protože už je zase dlouhý, předlouhý! :) Nedokážu to shrnout, protože jsem již napsala tolik pozitiv, že další snad ani nevymyslím. Bylo to prostě skvělé! Najde se tady nějaký fanoušek trance hudby, nebo dokonce A&B? Určitě napište, těším se na vaše komentáře, viděli jste je na živo? Chystáte se na ně?

Pokud máte rádi trance a taky trochu času, doporučuji. Poslouchám pořád a pořád a pořád <3 Oni prostě dokážou vybrat ty nejlepší písničky! 

Zajímaly by vás třeba moje oblíbené písničky, všeobecně?
S láskou Kačka <3