Dobrý den, teda večer...

chci nejprve moc a moc poděkovat za všechny komentáře u předchozího článku. Děkuji! Moc a moc si jich vážím :) ... Měla jsem slabší chvilku a vy jste mi všichni moc a moc pomohli :)

Zítra jdu na trhání osmiček, takže se vážně, vážně moc těším. Kdybych mohla být víc ironičtější, udělala bych to, ale nejde to :D ... Ale určitě mě chápete. Dneska jsem si musela udělat k večeři špagety, protože je to stále jedno z mých nejoblíbenějších jídel, koupila jsem si sušenky v M&S a cpu se jimi protože následující dny budu jíst tak maximálně jogurty a možná ještě polévky.. :D

Ještě jsem chtěla, pokud vás to tedy zajímá... vás o něčem informovat. Jsem taková ta "malá spisovatelka". od mých patnácti píšu povídky. Teď jsem tedy neměla tolik času, a víte.. tím že mám přítele, nepotřebuji unikat do takového toho světa snů a přání... ale i tak jsem se rozhodla, že se pokusím psát. Zase. Ale zatím povídku nebudu dávat sem. Požádala jsem kamarádku, která má vyloženě povídkový blog, zda by mi ji nemohla zveřejňovat. Dobře, ona mi to sama navrhla a já po delším váhání kývla :D ...

Takže, kdyby někdo z Vás chtěl, a měl chuť, zítra bude první díl a pak každou další středu... Jsem trochu jako seriál, taky vycházím jednou za týden.. možná že si vezmu i nějaké ty prázdniny potom na pár měsíců.. :D
Takže odkaz zde:
NEODCHÁZEJ

Mějte se krásně, a nechte mi třeba nějaký komentář.. ať vím jak se líbí nebo nelíbí .. a třeba ji pak začnu dávat i sem... nebo nějakou jinou :) uvidíme :)

Ellie vydala nové CD a podle mě je zase perfektní, takže ho budu poslouchat tak dlouho, dokud se mi neohraje... pak si dám pár dní pauzu a nakonec ho pojedu znovu dokola... ♥♥♥ Miluju jí prostě ♥

Where the rain won´t hurt

Nějakým způsobem mi chybí můj deníček, který jsem na blogu mívala dřív. Jenže pak už jsem ho nepotřebovala, a tak jsem si založila blogger, abych alespoň něčím přispívala. Líbí se mi blogy ostatních holek a taky bych chtěla zapadnout, i když vím, že se to nestane, protože prostě nejsem člověk na focení outfitů apod.

Jsem člověk na psaní a vylejvání si srdce. Jsem hodně citlivá, i když se to možná nezdá. Pamatuju si slova, která mi ublížila. Beru si všecko moc k srdci, brečím, když mi někdo něco vyčte. Když se snažím. Taková jsem. A nebudu jiná.
Vždycky chci křičet, ale jsem zticha. Chci jít, ale nemám na to kuráž. Bolí mě slova, pokud se někde snažím a nikdo to neocení. Pardon.

Vím, že to nechápete, je to jen změť mých myšlenek, do kterých nikomu nic není. Ale pokud je nikam nenapíšu tak se mi neuleví.
Jsem naivní a líná. Nic neumím, nic nedělám. Jsem sarkastická a lžu. Na všechno kašlu, chybí mi určitý zájem. Postrádám určitá slova, gesta. Jenže je asi taky nedělám a tak si je taky nezasloužím. Občas je snění lepší než realita. Proto se zas snažím psát. Vypadnout z tý hnusný reality a stereotypu. Chtěli byste sem nějakou povídku? Četl by jí někdo? Nebo se mám prostě vrátit na blog. Nějakej starej, neměla bych sílu zakládat novej. Občas přeháním a taky doufám, že si tohle nikdo nepřečte protože si řekne bože vždyť se máš tak dobře. Co zas remcáš.

Jenže to je prostě život. Kdybych nad ničím nepřemýšlela, bylo by to na houby.
Chci bejt zase sedmnáctiletá a řešit jen to kam večer půjdu a co mám za písemku. Já toho vlastně ani teď neřeším o moc víc. Tak co si stěžuju že jo. A proč by ne.. každej si může stěžovat jak chce tak já taky.

Chci zas číst Remember When. Ale odzačátku. A nevědět jak to dopadne. A Sophiinu volbu, ale to je něco uplně jinýho. Omlouvám se všem, kdo tohle nechápou. A děkuju těm co chápou... I love you.

Inspiration #01

Minulou sobotu jsem si pořídila pár věcí, ze kterých jsem chtěla utvořit outfit, ale bohužel jsem stále nemocná, takže to asi nedopadne. Za 14 dní jdu ke kadeřnici. Chtěla bych jen zastřihnout konečky, a přemýšlím o něčem, co by mi oživilo vlasy, ale niic mě nenapadá. Takže projíždím pinterest (protože mi blbne uložto a nejdou mi stahovat další díly PLL :D) a hledám něco, co by mě inspirovalo. Taky se těším, že si zas obarvím vlasy. Vezmu si tentokrát nějakou tmavší barvu, a nedám ji do konců, protože chci taky trochu toho ombré... Jsem zvědavá jak to dopadne a jestli to vůbec půjde vidět :)

Me and Wonderland...

Milá maminko,
vím že jsem šperky nikdy nenosila a tak jsem si je nikdy ani moc nekupovala... ale. Bože! Tyhle jsem tam prostě nemohla nechat. Budu je nosit každý den, až do skonání světa. ... Anebo si pořídím další.

Prety Little Liars jsou návykoví, a tak jsem si dnes nalakovala nehty jako Aria. Není to moc vidět, ona měla černou a červenou a já jen červenou a oranžovou, ale co. Bohužel na rozdíl od ní musím asi tak (průměrně) třikrát denně mýt nádobí. Tak tedy se s nimi těším dnes a možná ještě zítra...

Blunder

Dneska jsme měli přednášku. Byli jsme ve studiu a dělali jsme "jakože hlásíme zprávy".
A pak jsme si to pouštěli.

A tak se stalo, že jsem zjistila, jak na tom doopravdy jsem.
Šetřím na plastiku obličeje. Dobře, spíš nosu.
Do té doby žádné fotky. Kamera mě nesnáší snad ještě víc než foťák.

Ještě, že z toho nejsou žádné záznamy. Až na to video ve studiu.
Nejsou ale v mym mobilu. Thanks God! 

Friendship

Přátelství je ten největší dar, co můžete dostat.

Dneska se mi zdál divný sen. Byla jsem na nějakém školním výletě se svou bývalou třídou, ale nebyly tam se mnou holky, se kterýma jsem se kamarádila nejvíc. Nezdálo se mi to poprvé. A připadala jsem si dost ztracená. V podstatě to odráží situaci, v jaké jsem na vysoké. Bavím se s lidmi, ale že bych jim mohla říkat přátelé? Možná něco mezi známí a přátelé. Už je znám trochu víc, ale ne tolik..

Jsem ráda za lidi, se kterými se přátelím, a chybí mi to i ve škole. Chybí mi takový to šuškání, co je novýho,  co se stalo... to že je samozřejmostí půjčit si zápisky... a tak dále..

illness

Tak už to přišlo i na mě.. Ležím hezky s angínou a papám antibiotika. mňam
Práce byla v pohodě, hosteskování bych si dala líbit napořád. Ujel mi ale poslední autobus a tak jsem šla pěšky, a nastydla jsem. Druhý den jsem měla jít do práce té obyčejné, ale odešla jsem o hodinu dřív, protože jinak by mě taky mohli odvést rovnou do nemocnice.
I´m just joking. Zas tak blbě mi nebylo, ale teď si dám tak dva dny v posteli.
Nápad na nějaký film, či seriál?

Čtvrtek

Ták, nemám toho moc na srdci, co bych sem chtěla napsat takže nepíšu. :D Omlouvám se.
Poslední zkouška dopadla hůř, než jsem čekala, ale mám jí a to je hlavní :) .. poté mě čekala paní zubařka, která mi oznámila, že mi budou muset vytrhnout všechny osmičky, z nichž tři ještě nejsou ani vidět... Takže vážně super. Těším se na prvního listopadu, a dny poté, jak budu jíst jenom kašičky a zmrzliny a mít hlavu jako balon.

Mám v pc nějaké obrázky, jen tak inspiraci tak je sem dám, abyste nebyli ochuzení. :) V pondělí nastupuju zase do školy, takže si užívám ten týden "volna-nevolna" dneska jdu pracovat jako hosteska do Míčovny Pražského Hradu tak jsem na to zvědavá.
Držte mi palce