L. A. Candy

neděle 10. února 2013

K Vánocům jsem dostala knížku L. A. Candy. Stalo se to tak, že můj Milý šel s mou nejlepší kamarádkou vybírat dárky a protože tato knížka proběhla jako veliká epidemie celým blogovým světem, nechaly jsme se všechny strhnout. Proto je mi trochu proti srsti psát to, co chci napsat. Myslím, že budu vypadat nevděčně. Ale za dárek jsem byla velice vděčná.



Těšila jsem se, až si po zkouškách sednu a začtu se. Ale ejhle... Sice jsem se začetla, ale do naprosto jednoduchého příběhu, který je vhodný tak akorát pro lidi, kteří věří ve svůj BIG AMERICAN DREAM. A patří mezi tu většinu dnešní populace, která čeká, až jim všecko samo spadne do klína.
Ne, o tomhle knížka není, ale .. vážně?

Stali jsme se tak jednoduchou společností, že nám stačí jednoduchý příběh o (ano, sice o) přátelství? Já nevím, je mi z toho trochu smutno. To nikdo z blogerek (a teď se omlouvám, nechci nikoho urazit, je to jen můj subjektivní názor) nečetl OPRAVDOVOU knížku? Teď běží v kinech Anna Karenina, která sama o sobě jako dílo je skvostná. Sophiina volba? To nikdo nečetl tuhle knížku? Nebo pouhou Jane Austenovou? Nebo alespoň Hostitele? ... Ne? Aspoň Harry Potter?

Tato díla se nedají porovnávat, jsou každé z naprosto jiné doby, ale může mi někdo vysvětlit, jak se taková knížka, jakou L.A. Candy je, mohla stát takovým hitem? Možná tak pro svůj obal, který je, přiznávám, krásně minimalistický. Kvůli spisovatelce, která je (jak jsem pochopila známá z nějakých MTV pořadů). Ano, nevadí mi knížku číst, je to příjemný relax, ale prostě nechápu jak se mohla tak rozšířit.
Opravdu jdeme jako ovečky za něčím, co je právě módní?
Asi ano. Protože román L.A. Candy je naprostý průměr. Ale totální.
Mezi námi si to stejné myslím o Odstínech šedi. Ty jsem nečetla, takže má kritika není objektivní, ale pokud žena ve 40ti letech napíše erotickou povídku o Edwardovi a Belle ze Stmívání a pak jen změní jména a onen muž není upír, ale sadomasochista (nebo co..)... vážně??? VÁŽNĚ???

Já nevím, je mi z toho trochu smutno. Ale asi se tím budu muset smířit. Velká díla jsou "moc tlustá" a "moc nudná".. Co s tím. Asi nic, že jo. Co by taky...



13 komentářů:

  1. Katie za prvé musím pochválit nový desing je skvělej! :) A za druhé byli mi trošku jasno,že tahle knížka nebude o ničem jiném. :) Nikdy by mě nenapadlo si jí koupit.. Doma mám zmíněné Sophiinu volbu a Annu Kareninu a mám jednu rozečtenou a budu se těšit až budu mít klid a zase se k tomu vrátím. :) Také se chystám na Lolitu. :) Máš pravdu tahle době je hodně ovlivněná "americkým snem" a málo kdo si uvědomuje, že ne vše je zadarmo. A že když něco chceš musíš sakra hodně makat (tohle sama vidím u mého tatínka a maminky). :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. * bylo a doba pardon psala sem to ve spěchu ve škole. :D :)

      Vymazat
    2. Milá Bí, máš naprostou pravdu a děkuji moc za tvůj komentář :) Lolitu si chci taky přečíst, ještě jsem ji nečetla a teď jsi mi to připomněla.. jdu si to hned někam napsat :) Přeji ti krásné počtení těch dvou knížek, protože já bych si je hned přečetla znovu :) ale zatím si nechávám ten dojem po prvním přečtení. To je vždy nejlepší, když nevíš co se stane a tak.. :)

      Vymazat
    3. :) úplně souhlasím! Už se těším až se zas začtu! :) Není za co! :) Krásné pondělí! :)

      Vymazat
  2. Naprosto stejný zoufalý pocit mám pokaždé, když projíždím kdysi oblíbené blogy, na kterých bývaly desítky skvělých povídek týdně, ale teď už tam najdu jen typické příběhy, které dokáže splácat dohromady každé druhé dítě. Stojím si za tím, že lidé jsou příšerně líní přemýšlet nad něčím. Uznávám, občas mě třeba právě u Anny Kareniny otravovalo, že jsem si musela větu přečíst dvakrát, třikrát, jen abych pochopila její smysl, ale když jsem se konečně dostala k závěru, byla jsem celým příběhem tak nadšená. Tím, že jsem si mohla do hloubky prozkoumat Anny duši, všemi maličkostmi, které se mi předtím zdály malicherné...
    A tohle mi teď chybí, i u knih. Přestala jsem číst moderní tvorbu (až na N. Sparkse a Cecilie Ahern, které zbožňuji) a vracím se ke staré klasice. Ačkoliv si teď vybírám hlavně díla do povinné četby, musím uznat, že třeba čtení Švejka je pro mě přínosem, že nad tím přemýšlím. Nebo Idiot od Dostojevského, bože, dokázala bych o něm básnit hodiny! ♥ Ale co se tím snažím říct, že ne vždy nové = dobré. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak já nějak s těmi dívkami co píšou povídky soucítím.. moje úroveň se také podstatně zhoršila až nakonec píšu většinou spíš z nutnosti než pro zábavu jak tomu bývalo dřív... Řekla bych že spousta slečen dopadla jako já a teď tam zbyly jen takový ty... které chtějí co nejvíc komentářů, nevím. těžko říct :)
      Ale když tohle vidím třeba zrovna u sebe NIKDY by mě nenapadlo vydat knihu. Nebo spíš by se nikdy neujala. Zapadla by do davu, tak nechápu čím je tahle výjimečná? Autorka udělala dobrý tah tím že si nechala udělat ombré, choodí stylově oblečená, přebal knihy je romantický, krásný minimalistický a v neposlední řadě knihu rozdělila do tří dílů.
      Na N. Sparkse se asi také nachystám a vybrakuji nějakou knihovnu protože potřebuji něco "normálního"!

      Vymazat
  3. Další z důvodů proč být vyvrhellem. Těžko člověk může obstát ve společnosti, kde průměrnost davu převyšuje výjimečnost jedince. Mít v dnešní době rozhled ve věcech o kterých lidé neví a nebo mají jen střípky pokroucených informací, mi přijde skoro trestné. Kdo není pohlcen šedivou realitou a nežene se jen za tím, jako ostatní, bude vždy "jiný". Katie, Ty jsi výjimečná, krásná a rozumná k tomu, opět jsi mě utvrdila v názoru na to jaká jsi. Tobě taky mohu s klidným srdcem napsat o radosti, kterou jsem měla když mi včera přišlo 6 nových knížek a věřím, že to pochopíš. Děkuji Ti, za tento článek. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oh děkuji, tvoje komentáře mi vždycky nějakým způsobem vykouzlí úsměv na tváři. Vím že v hodně věcech jdu s davem ale na literaturu ať mi nikdo nešahá!!!!
      Zajímalo by mě jaké knížky Ti přišly, když budeš mít chvilku času, napiš mi je.. hledám inspiraci :) JÁ DĚKUJI TOBĚ ZA KOMENTÁŘ a za to že sem chodíš :)

      Vymazat
  4. Uložila jsem sice Vyvrhellovy cesty k zimnímu spánku, ale jsou místa v blogovém světě na která se ráda vracím. :-)

    Můj niterní vkus a vnímání se bude od Tvého možná lišit, ale kdo pochopí, proč už od mala tíhnu i k takové literatuře, pochopí mnohé.
    Jen co jsem rozbalila knihy, jedním dechem jsem přečetla výbor z poezie korejského buddhistického mnicha Manhe Han Jong-una Tvoje mlčení, teď čtu výbor z tvorby čínského básníka, poustevníka, vyznavače čchanu, Chan-šana, Básně z Ledové hory. A ještě mě tedy čekají, Zkazky o šesteru cest osudu od Pchu Sung-linga, Ach běda, přeběha od Yeh Kuo-Lianga, Poselství krajiny ( Obraz přírody v díle tchangského básníka Wang Weje ) a Klasická kniha o čaji od Mistra Lu Jüa.


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. * překlep se mi vloudil, *Ach běda, přeběda. :-)

      Vymazat
    2. Hm zajímavé od korejských (a vůbec asijských) autorů jsem asi nečetla nikdy nic.. jsem si jistá že je to zase něco naprosto jiného :)

      A Vyvrhelovy cesty doufám nekončí nadobro :)

      Vymazat
    3. Nekonci, pomalu se probouzi. Z te cinske, japonske a dalnovychodni literatury jsou dobre i jen pribehy, nac hned prevelice hloubat nad svetem, to vetsinu lidi spise jen unavuje. :-)

      Vymazat
  5. Jako bys mi mluvila z duše. Než si vždycky nějakou knížku koupím, nedívám se jenom na obal, ale taky přečtu kousek nějaké kapitoly. Ani nemusí být první. A je mi smutno z toho, že jsem už dlouho nenašla knížku, která by mě upoutala. A tak pořád ubíhám k těm starým klasikám - Pýcha a předsudek, Jana Eyrová apod. Bože, chtělo by to něco nového, ale všechno to nové je takové... nemastné neslané. Já nevím, je to děs poslední dobou. Fakt.

    OdpovědětVymazat

Dĕkuji mockrát za návštĕvu a komentář :*

 
template design by Studio Mommy (© copyright 2015)