Through my "holiday"

Vážené dámy, vážení pánové,
konečně se zase pokouším o návrat na blog, což asi ani není tak návrat jako spíš to, že se potřebuji vypsat po hodně, hodně dlouhé době. Nevím, jestli je správné ventilovat to zrovna tady, dříve jsem měla "blog" určený na takovéhle výlevy, a teď už mám jen toto, zas na druhou stranu zas tolik lidí sem nechodí, abych mohla někoho urazit, odradit, a myslím si že i přátelé, kteří sem chodili se těžko vrátí jen tak si vzpomenou - á Kačka dlouho nepsala, mohl bych se podívat na její blog. Možná někdo ano :) vím asi kdo ano a přibližně vím kdo ne, ale to vzal čert.

Upozorňuji že článek bude dlouhý a pravděpodobně né moc obrázkový, takže kdo chce číst dál, lets go :)

Jaké jste měli prázdniny? Ty moje stály celkem za prd. Nechci si stěžovat to vůbec ne, ale přijde mi že s mýma prázdninama to jde radikálně z kopce. Každý rok si říkám, že letos konečně pojedu na dovču k moři, někde si odpočinu alespoň 10 dní a pak z toho sejde. Letos jsem tomu opravdu věřila ale opět z toho sešlo a nesu to hodně špatně. Nechci to dávat moc najevo, ale mrzí mě to moc. V červnu jsem se stala Bakalářem, jeeej! A rovnou jsem nastoupila do práce, dělala jsem na Mánesu galeristku, práce to byla moc fajn, nic moc se zde nedělo a penízky mívám větší, ale rozhodně si nestěžuji. Vydělala jsem si asi nejvíc co jsem kdy zatím vydělala, takže jsem měla radost. Bohužel to padne na školu a možná na nový mobil (ne že bych si vydělala tolik - to ani náhodou, připojím to k našetřeným penízkům co mám ale myslím to tak že si je moc neužiju.)
Mojí radost povýšilo to, že jsem si po cca roce snění pořídila kabelku od Michaela Korse, dostala jsem nějaké penízky za státnice od babičky a přidala jsem si k tomu co jsem měla našetřeno a šla jsem si pro ni a měla jsem velikou radost. :)

Fotky jsem neupravovala tak snad se nezděsíte ;)

práce

No, mou radost po asi 14 dnech trochu zruinoval můj milý telefon, kterému odešla základní deska. Šla jsem ho tedy reklamovat (týden po dvouleté záruce), a vzhledem k tomu, že jsem již kdysi telefon reklamovala a v reklamaci byl zhruba týden, protáhla se záruční doba o tu dobu (jsem teď totiž mástr reklamací), a základní deska mi byla ještě vyměněna na záruku (haha - představte si, že si máte ze dne na den koupit nový telefon, se kterým chcete tak další alespoň tři roky fungovat - není to moc velká sranda). Bohužel deska byla vyměněna pravděpodobně za nějakou ojetou, a po deseti dnech mi začala vypadávat síť... zkrátím to, telefon asi po dvou měsících reklamací mám doma, nyní funguje, byla mi po třech neúspěšných reklamacích znovu vyměněna deska (doufám že tentokrát za novou) a uvidíme. Zatím klepu na zuby a na dřevo - telefon funguje. Mám toho ale tak po krk, že uvažuji o prodeji a koupi nového telefonu. Problém je, že mi můj telefon vyhovuje vším, čím může, takže se mi nechce ho měnit.

Na Mánesu jsem potkala úžasnou Sáru, se kterou jsme si padly do noty :) Jednu směnu jsme měly dokonce spolu. Sárča ale odjíždí dělat Aupair do Londýna, což jí strašně přeju a ještě víc závidím :D 

Nuda v práci - až na to že z ulice na nás všichni čučeli jak fotíme selfíčka :D

pivo na Náplavce ;) 

Dovolená, na kterou jsem se vydala v srpnu byla na Šumavě - v Železné rudě s rodinou (mamkou a bráchou). V té době jsem bohužel měla půjčený telefon a ač se mi fotky zálohovaly na Google plus, nemůžu je najít :( tudíž jste o ně ochuzení - omlouvám se. Vyjeli jsme párkrát na kole, sbírali jsme borůvky, byli jsme v německu.. Nebylo to uplně špatné :) 

V optice kde bych to nejméně čekala jsem objevila krásné, nové brýle 

Návštěva drogerie Müller

Borůvkové lány :) 

No a srpen byl ve znamení práce, reklamací, kolotoče všeho a ničeho. Nějak mi utekl mezi prsty ani nevím jak. Hlavně ani nebylo moc hezké počasí takže pokud jsem nebyla v práci, nemohla jsem ani jít ven a opalovat se, nebo si lehnout na deku. Sluníčko mi hodně chybí toto léto a padla na mě hodně chmurná nálada - asi nějaká podzimní deprese nebo co. Jsou to myšlenky, které mě napadají, se kterými se neumím vypořádat, ale na druhou stranu se jich chci zbavit sama, protože se mi rozhodně nechce někomu odhalovat co se mi honí hlavou. Připadá mi to dětinské, a to hlavně proto, že vím že jsou mnohem horší problémy na světě, než moje myšlenky. 

Někdy ale nemůžu vůbec usnout, protože se mi pořád jen něco honí hlavou, a chci aby to zmizelo. Nemáte nějaké rady? Ráda bych zkusila jógu jako prostředek toho abych dokázala zklidnit mysl, ale nevím jestli je to dobrý nápad. Možná zkusím nějaké lekce a uvidím jak moc mi to pomůže nebo nepomůže.

S Aničkou jsme si užily "párty" v Praze, kde jsme se seznámily - spíš ona než já :D s partou španělů. Ani nevím jak se jmenovali ale byl to příjemný večer :) nejprve zdrbnout kluky a potom si procvičit AJ :)

Oslavili jsme s přítelem 3 roky - a dostala jsem krásné dárečky :) 

Zamilovala jsem si koukání na youtubery - hlavně ty zahraniční. Třeba Zoella  mi dovede zvednout náladu skoro pokaždý. A to nemluvím o jejím příteli Alfiem , který je naprosto kouzelný a dohromady jsou ten nejkrásnější pár co jsem kdy viděla. Hrozně mě to láká do Londýna, počítám že o prázdninách tam pojedu! Musím. No nejen to, plánujeme s kamarádkou že bychom tam navštívily Sáru a oslavily společně Nový rok, což by bylo naprosto boží! 

Před týdnem jsem se také vrátila právě od Sárči z Vrbna pod Pradědem, kde jsem si to strašně užila - v rámci možností mé nemoci :D ale nasmála jsem se jako dlouho ne. Recept, jak pobavit dvě praštěný holky? Pusťte jim Borata a sledujte ;) nasmály jsme se vážně neskutečně, a ještě druhý den jsme při opakování hlášek brečely smíchy. Byly jsme sbírat houby a našly spíš takový chudinky (alespoň oproti tomu, co jsme viděli v košících ostatních), spaly do poledne, usínaly dlouho po půlnoci, celý byt zasmrděly sušenými houbami, bavily se videi Ano šéfe, vztekaly se u profilů různých "pseudo hvězd". No nemám co dodat bylo mi vážně skvěle :) 

Teď mi zase začíná pracovní kolotoč - nemám toho moc, a vrátila se mi nemoc, tak se z toho musím do středy dostat protože ve čtvrtek už mám ujednanou práci a na víkend také. Měla bych začít chodit dřív spát :) škola se mi blíží, což mě celkem znervózňuje. Nějak se mi tam chce čím dál míň, raději bych jela do toho Londýna i když hlídat tam děti asi také není žádná výhra. Proto zvažuji to nejdříve vyzkoušet ty 4 měsíce v létě a až potom kdyžtak jet na delší dobu. Bohužel abych se přiznala, v mém okolí to nikdo moc nepodporuje. Mamka mi na to řekla že nejdříve ať si dodělám školu, a hlavně ať o tom nemluvím před babičkou a dědou že je to naprostá blbost. Přítel si zas myslí že bychom se měli rozejít, kdybych někam jela, že by to nevydrželo. Což prostě pro mě nemá řešení - můj muž nebo něco, co bych strašně chtěla prožít? 

Co si myslíte vy o au-pair? Láká vás to ? Chcete jet nebo jste byli? A kde? :) 

Mějte se krásně