Where the rain won´t hurt

pátek 26. října 2012

Nějakým způsobem mi chybí můj deníček, který jsem na blogu mívala dřív. Jenže pak už jsem ho nepotřebovala, a tak jsem si založila blogger, abych alespoň něčím přispívala. Líbí se mi blogy ostatních holek a taky bych chtěla zapadnout, i když vím, že se to nestane, protože prostě nejsem člověk na focení outfitů apod.

Jsem člověk na psaní a vylejvání si srdce. Jsem hodně citlivá, i když se to možná nezdá. Pamatuju si slova, která mi ublížila. Beru si všecko moc k srdci, brečím, když mi někdo něco vyčte. Když se snažím. Taková jsem. A nebudu jiná.
Vždycky chci křičet, ale jsem zticha. Chci jít, ale nemám na to kuráž. Bolí mě slova, pokud se někde snažím a nikdo to neocení. Pardon.

Vím, že to nechápete, je to jen změť mých myšlenek, do kterých nikomu nic není. Ale pokud je nikam nenapíšu tak se mi neuleví.
Jsem naivní a líná. Nic neumím, nic nedělám. Jsem sarkastická a lžu. Na všechno kašlu, chybí mi určitý zájem. Postrádám určitá slova, gesta. Jenže je asi taky nedělám a tak si je taky nezasloužím. Občas je snění lepší než realita. Proto se zas snažím psát. Vypadnout z tý hnusný reality a stereotypu. Chtěli byste sem nějakou povídku? Četl by jí někdo? Nebo se mám prostě vrátit na blog. Nějakej starej, neměla bych sílu zakládat novej. Občas přeháním a taky doufám, že si tohle nikdo nepřečte protože si řekne bože vždyť se máš tak dobře. Co zas remcáš.

Jenže to je prostě život. Kdybych nad ničím nepřemýšlela, bylo by to na houby.
Chci bejt zase sedmnáctiletá a řešit jen to kam večer půjdu a co mám za písemku. Já toho vlastně ani teď neřeším o moc víc. Tak co si stěžuju že jo. A proč by ne.. každej si může stěžovat jak chce tak já taky.

Chci zas číst Remember When. Ale odzačátku. A nevědět jak to dopadne. A Sophiinu volbu, ale to je něco uplně jinýho. Omlouvám se všem, kdo tohle nechápou. A děkuju těm co chápou... I love you.


6 komentářů:

  1. Já Tě chápu, a jsme si v něčem hodně podobné, i já si myslím, že sem jen tak nezapadnu, baví mě toho hodně i kosmetika a móda, ale raději napíšu něco ze sebe a tamto nechám těm, které to umí.
    Ráda si přečtu cokoliv, co napíšeš, takže buď taková jaká jsi a piš, co cítíš, vždy si to najde své čtenáře. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Neboj, s přibývajícími lety to bude jen lepší :-) Taky jsem měla kdysi podobně tesklivé časy, ale už je to naštěstí pryč :-)

    WorldByBella

    OdpovědětVymazat
  3. Mluvíš mi z duše. Taky bych chtěla číst spoustu příběhů znovu, někdo by měl vymyslet, jak si to vymazat z paměti, abych to mohla prožívat znovu.. :) A povídku, no to si piš! :) Kdyby to bylo jako Tóny srdce, tak máš hned jednoho čtenáře. :) Takovou romantiku si ráda dopřeju. :) I kdyby nebyla o TH. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Jsem na tom podobně. Mně se tvůj blog líbí, jen tak dál. A klidně si tu srdce vylejvej, od toho tu ten blog máš ) !

    OdpovědětVymazat
  5. chmurné období přejde!!!s čtením knih souhlasím! i když poslední dobrou nějak nemám čas - že by lenost?

    vacantfashion.blogspot.com

    OdpovědětVymazat

Dĕkuji mockrát za návštĕvu a komentář :*

 
template design by Studio Mommy (© copyright 2015)