1. Nechápu, jak může někdo žít tak, jako Ty. Mám Tě hrozně ráda, čtyři roky udělají hodně, ale nechápu, proč ses na nás pak prostě vyprdla. Nezáleží ti na tom, jestli se uvidíme, raději jdeš hrát tennis než abychom se po půl roce viděly. A pak Ti ani nestojíme za to, abys nám odpověděla na zprávu. Trochu jsem tušila, že to tak dopadne s Tvým přístupem k životu a vzhledem k Tvým prioritám, ale stále jsem doufala, že třeba napíšeš: pojď ven, dneska mám čas.. Chybíš mi, ale už si z Tebe na zadek víckrát nesednu.
2. Jsi ten nejlepší člověk, kterého jsem mohla poznat. Jsi člověk, se kterým jsem běhala v zimě jen v mikině po Václaváku a smála se a smála se a smála se.. Myslím, že jsme vyčerpaly spoustu smíchu dopředu, ale i teď se dokážeme pořádně zasmát. Náš vztah se prohlubuje s tím jak "dospíváme" (protože když budeme spolu, nikdy nebudeme doopravdy dospělé). Nechci Tě nikdy ztratit.
3. Jsi neskutečně důležitou osobou v mém životě. Mám tě ráda, ale někdy si nejsem jistá, jestli to cítíš stejně. Máš svůj způsob, jak vyjadřuješ že ti na někom záleží, i když většinou mám pocit že spíš nezáleží. Kolikrát jsem brečela kvůli tomu, jaká jsi. Jsem prostě jiná, nejsem po Tobě. Někdy bych Tě chtěla hrozně moc obejmout, ale ty to nechápeš. Nevíš, že když přijdu domů a brečím, měla by ses zeptat a ne dělat, že to nevidíš.. Nevíš spoustu věcí, co jsem dělala. Miluju Tě, ale neumím Ti to říct, protože vím, že Ty to neumíš přijmout.
4. MILUJU TĚ. Nedovedu si představit svůj život bez Tebe. Dokážeš mě vytočit tak hrozně moc, až jen sedím a brečím. Ale dokážeš i naprostý opak. Občas mi chybí jít jen tak ven, ne si někam sednout, ale někam se projít. Nebo jít do kina. Někdy jsme jako starý manželský pár.
5. Jsi strašně důležitý človíček. V podstatě má druhá nejlepší kamarádka. Vím, že se nevídáme tolik jako dřív, ale mám Tě pořád stejně ráda. A pokaždé se těším, až Tě znovu uvidím.
6. Chybíš mi. Vím, že jsem se občas chovala děsně, ale to přece děti dělají, ne? Vzpomínám na chvíle strávené ve mlýně, na svatbu,... na spoustu věcí. A chybíš mi. Doufám, že teď už Ti je líp.
7. Jsi ten nejlepší táta na světě!
8. Kdybych Tě někde potkala, tak beze slova odejdu. Nestojíš mi za to. Nestojíš mi ani za to být tady, ale vlastně Ti děkuju. Díky Tobě jsem tam kde jsem a mám se skvěle.
9. Věděls tolik věcí, cos na mě mohl říct a neřekl. Hrozně mě štveš. Nedovedeš se ani sám o sebe postarat. Ale jsi moje rodina a mám Tě ráda.
10. Doufám, že mi ve středu konečně dáte tu zkoušku! Mohl byste vymazat nějaký otázky. Dík.!
A tu zkoušku určitě dáš! :D
OdpovědětVymazatjej dekuju :-) doufam :-D.. uz mi dosli lidi.. ale tak tohle se taky pocita ne? :-D:-)
OdpovědětVymazatJéé, tak tohle vypadá zajímavě:)) Už jsem to viděla u Žabičky a jako, holky, asi se vámi inspiruju!:D Už pár dní jsem přemýšlela o takové menší soupisce svých přátel, lidí, o kterých bych se chtěla někde zmínit, takže možná ukradnu tenhle nápad:)):D Aspoň si trochu oživím blog:D Ale nejlepší ten poslední vzkaz!:D Snad si ho přečte včas;):D A držím palce u zkoušky! :))
OdpovědětVymazatAa dekuju.. asi si ho neprecte vubec.. :-D
OdpovědětVymazatKlidne se inspiruj myslim ze je to super a hrozne rada si to ctu.. jsem zvedava co napisu zitra :-D:-D
Škoda, mohl by:D Třeba by byl vstřícnější krapet:D
VymazatOk:) Myslím, že se asi fakt zapojím:)) Je to skvělý nápad:D Hehé, no já si to určo ráda přečtu;):D Zrovna tu píšu další jednodílovku, ale po půl stránce se mi chce hají, takže povídka má asi smůlu:D
Opovaz se neco zverejnit driv nez ve stredu odpoledne :-D protoze jinak budu cekovat blog a nebudu se ucit :-D:-D wrr na tebe
Vymazat:D:D:D Neboj, nejsem takový rychlík:D Mám na práci taky jiné věci - třeba bakalářku, ke které se stále nemůžu pořádně dokopat:D Takže pokud něco bude, tak nejdřív ve středu odpoledne:D:D (Doufám, že se to vztahuje jen na povídku, s 10 day challenge bych ráda začala dříve:D) Jen se hezky uč:) A pevné nervy, protože mně už pár dní před zkouškou šíleně tekly:D
VymazatKdybych to psala já, tak trojka by dokonale pasovala na moji mámu, čtverka na mého milého a devítka na mého bratra.. lépe bych to nenapsala ani já sama, úplně jsi to vystihla :D wow!!
OdpovědětVymazatA mám takové tušení, že pro osoby které jsem vypsala to je i z Tvé strany, mám pravdu??
Presne :-) .. taky mas takovou mamku nemamku jo? .. vzdycky mi to bylo silene lito a ted uz jsem se nejak smirila ze je proste takova.. a hlavne jsem si nasla toho sveho mileho ktery mi nahrazuje lasku kterou od ni nemam :-)
VymazatOpět jsi to přesně vystihla.. už jsem si zvykla, že je taková, ale občas mě to prostě pořád mrzí. Když jsem byla malá tak mi to ani nějak nedocházelo, ale pak jsem poprvé viděla Gilmorova děvčata a napadlo mě "opravdu má někdo takovou mámu - nejlepší kamarádku?? To bych taky chtěla".
OdpovědětVymazatPotom jsem to viděla u kamarádek, četla na blozích a říkala jsem si, proč ta moje nemůže být taky taková. Byla jsem naštvaná a smutná, taky jsem to dost obrečela.
Nikdy jsem se svojí mámou nebyla nakupovat, nikdy jsem s ní nebyla někde na zákusku nebo na kafi, nikdy jsem s ní neřešila svoje lásky nebo aktuální pocity. Vlastně o mě neví skoro nic a už vůbec nemá ponětí o třech nejhorších letech na střední, kterýma jsem si prošla. V té době jsem ji nenáviděla.
Ale teď mám milého, který mi dává snad víc lásky než potřebuji a vynahrazuje mi to.
Taky si uvědomuji, že jí to nemůžu mít za zlé. Všechno co umíme, známe od svých rodičů.. ji to naučili doma. Já mám takové "předsevzetí", že až budu mámou, nebudu jako ona.
Ty jo :-) mluvis uplne stejne jako ja.. jednou jsem brecela kamaradce do telefonu ze chci mit mamku jako ona... a jednou mi jeden klik strasne ublizil a ja prisla domu ubrecena a nejak jsem to skryvala tak jsem si myslela ze to nevidi.. ale asi o dva mesice pozdeji mi rekla:ja jsem si vsimla zes prisla nejaka ubrecena.. tak jsem si rikala.. zustan v klidu.. Nehlede na to ze me nikdy neobjala, pusu mi dala snad jen kdyz jsem mela narozeniny aby se nereklo... ale jako moji prarodice jsou taky takovi takze na druhou stranu ona v tom vyrustala... a prene jak pises.. uz od doby kdy jsem si uvedomila jaka je si rikam ze nikdy nechci byt takova mama jako ona..
OdpovědětVymazatMam po ni treba to, ze kdyz nekdo breci tak kolikrat nevim co rict.. ale proste se snazim a nechci delat ze to nevidim jako ona to delala..
Ne klik ale kluk ale to ti urcite doslo :-D pisu na telefonu tak to nema moc velkou uroven :-)
VymazatJj, právě, že ona v tom taky vyrůstala a vlastně mě to i za ni mrzí, že se to neměla kde naučit a že si v mém věku určitě taky přála lepší mámu.
VymazatOproti tomu jak jsme se k sobě chovaly, když jsem byla v pubertě je to teď mnohem lepší. To jsme se každý den jen hádaly. Bylo to děsný období.
Teď už je to o něco lepší, tak doufám, že čím starší obě budeme, tím lepší budou naše vztahy, ale kdo ví.
Jsem ráda, že jsem přišla na to, že jsou i "super mámy" aspoň vím jaká chci a nechci být a uvědomuju si co je špatně a jak se rozhodně chovat nemám.
S tím jak píšeš o tom brečení.. tak s pláčem problém nemám, já totiž když někoho vidím brečet, brečím hned taky :D ale spíš mám problém někoho utěšit, když je špatný. Nevím co říct, vždycky je jen obejmu, ale nevím jak pokračovat.
Tu situaci nenávidím. Když můj milý dělal bakalářské zkoušky, tak den před nima se úplně psychicky zhroutil. Vůbec jsem nevěděla co mám dělat, jak ho uklidnit. Nakonec jsem to zvládla, ale bylo to děsný.
Ja to co jsem nedostala od mamy jsem nastesti mela v tatovi a hodne me ovlivnila babicka (maminka taty - btw. Cislo 6.) ... ona byla takova maminkovska a kdyz se nasi rozesli tak si tata nasel skvelou zenskou.. taky takovou maminkovskou jak ja tomu rikam :-) sice se pak zas rozesli ale vidam se s ni dodneska.. ale proste ta mama je mama a nikdo ji nenahradi...
VymazatTo s tvym Milym .. taky bych asi nevedela co delat to je jasny .. ja bych se mohla ucit od toho myho protoze ja brecim nejmene jednou do tydne a on proste vi co rict.. kdy me obejmout.. co udelat.. chtela bych to taky umet tak jako on..
No a kdyz uz jsme v tom tak jeste je tu muj bracha.. ktery se narodil v 7. mesici a jeste je mladsi nez ja.. takze vetsinou on byl ten mazanek, a ja byla ta starsi segra, ktera vsechno dela a vsechno zvladne.. s nim se ucila snad do maturity a se mnou ani na zakladce.. coz na druhoustranu mi dost dalo.. ale jak pises.. v te puberte me to taky mrzelo hodne.. ja se s ni sice nikdy moc nehadala ale obcas to bylo takovy napnuty :-\ ..
Ani jsem netusila ze jeste nekoho muze trapit to samy co me.. ne ze bych to nekomu prala to ani nahodou ale je takovy malinko osvobozujici pocit kdyz vim ze to neni jen u nas :-) doufam ze to nezni spatne :-)
Ten konec jsi napsala dobře náhodou ;) taky to nikomu nepřeji, ale je fajn vědět, že v tom nejsem sama :)
VymazatJinak s tím bráchou to mám taky stejně :D teď mi to příjde opravdu vtipný, že máme tak podobné vztahy v rodině.
Mamka se s bratrem učila až do deváté třídy, se mnou taky nikdy. Ještě mám starší sestru, která byla vždy ta nejhodnější a nejchytřejší. Pořád mi ji dávala za příklad, že bych měla být jako ona a bratr ten je nejmladší mazánek. Je mu 19 let a máma mu pořád chystá svačinky do školy, nosí mu jídlo až k počítači a pořád nic nemusí. Mám ho ale raději než sestru. Ta si se mnou nikdy nechtěla hrát, ale bratr se mnou byl pořád. Nikdy se za mě nestyděl ani mě neodstrkoval, což dělala sestra pořád.
Jinak jsi měla dobré, že jsi měla aspoň fajn babičku. Já jsem se s máminou mamkou viděla jen jednou za čas a tátovu mámu nenávidím do teď, stejně jako ona mě. Je až zajímavé, jak dlouho jsem žila v představě, že to tak mají v rodinách všichni.
Tak ono kdyz v necem dite vyrusta tak to povazuje za normalni.. tata hodne pracoval kdyz jsem byla mala a tak jsem si myslela ze je normalni videt tatu jen treba pul hodiny denne :-)..
OdpovědětVymazatVidis a ja si segru vzdycky prala a mela jsem vzdy jen toho brachu.. a rozumime si podle me ted vic nez predtim.. kdyz jsem hodne u Michala, takze nemame moc kdy se hadat :-) myslim ze az budem mit kazdej svuj zivot uplne tak budem vychazet nejlip :-D
Tak to si piš, že nejlepé spolu budete vycházet až budete mít každý svůj život. Od té doby co se sestra odstěhovala, tak se už nehádáme a v pohodě prostě :D dřív to bylo děsný.
OdpovědětVymazat